Moje Genius Loci

Moje Genius Loci

sobota 17. listopadu 2018

Jablečný drobenkový koláč

Jak jsem psala v minulých příspěvcích, jsme teď tak trošku zavaleni jablky. A tak jsme včera moštovali a dneska jsem upekla buchtu. A protože jsem popleta, spojila jsem si dva recepty.
Výsledek - luxusní.
Původně jsem totiž chtěla dělat karlštejnský koláč, ale říkala jsem si, že při mém štěstí nedostanu buchtu z pekáče. A tak jsem volala sestřence pro radu.  Jenže už jsem měla částečně smíchané těsto na koláč a tak mi nezbylo nic jiného, než doplnit zbytkem receptu z druhého koláče. Výsledek je něco mezi drobenkovým a karlštejnským koláčem.



Recept zde:

1 hrnek krupice
1 hrnek hladké mouky
3/4 hrnku cukru krystal
1 prášek do pečiva
10 dkg Hery
1 vejce


Uděláme těsto hodně podobné drobence.
Do vymazaného a hrubou moukou vysypaného pekáčku nasypeme těsto ( asi 2/3 ) a rukou trošku upevníme.

Na těsto dáme:

1 1/2  tvarohu ve vaničce ( dávám obvykle polotučný )
Můžou být i dva, ale já budu zítra péct koláč znovu, tak jsem si tvaroh rozdělila.
1 vejce
1 vanilkový cukr
1-2 lžíce cukru

Promícháme metličkou a lžící naneseme na těsto.

Na tvaroh naneseme nastrouhaná jablka  ( cca 5 -6 ks podle velikosti ) do kterých jsme si přidali skořici a jeden vanilkový cukr ( pokud budou kyselejší jablka, samozřejmě osladíme dle chuti )  zasypeme zbytkem drobenky a úplně nahoru nastrouháme máslo. Pekla jsem na horkovzduch při 150 stupních asi 40 minut. Kdo chce, může po vychladnutí koláč ještě posypat cukrem.

Hezkou sobotu přeje a všechny vás zdraví
vaše EvaLuna

pátek 16. listopadu 2018

Poslední dny

všechny vás zdravím, dnes je krásně. A také si myslím, že je to jeden z posledních dnů, kdy se dá ještě něco udělat na zahradě. Příští týden už hlásí místy sníh a to tam tedy hrabat listí a sbírat spadaná jablka fakt nepůjdu. Dneska jsem měla dokonce pomocníky, tak nám práce doslova mizela před očima.
Jsem ráda, že jsme to stihli před opravdovým nástupem zimy.



Chodit v popadaných a napůl shnilých jablkách není nic moc, ale dali jsme to.


Koleček jsme vyvezli hodně .....



Stihla jsem novým stromkům udělat i peřinky před zimou a mrazem



Na staré stromky jsem také nezapomněla ...... ty budou asi v zimě koukat, že jim netáhne pod kořeny.


A tady už shrabáno a uklizeno.



Zahrada v rámci mých omezených možností hotová. Zase se tam podívám až na jaře.

Přeji všem krásný sluneční víkend.
všechny vás zdravím
vaše EvaLuna

neděle 11. listopadu 2018

Houbová sezóna

na jedné ze zahrad zřejmě v plném proudu. Včera jsem byla zazimovat klematisy a nestačila jsem zírat. Houby, kam se podíváš. Jako loni se jich tam pár vyskytlo, ale letos se tady houbičky fakt překonaly !!!
No nic, vzala jsem hrábě a shrabala je včetně popadanýho listí. Zůstaly z nich na trávě ošklivý černý fleky.  Ach jo, čeho já se na tý zahradě ještě nedočkám.



Tyhle drze trůnily v záhonu




Fotky nejsou žádná sláva, fotila jsem mobilem a počasí nebylo nic moc, ale pro představu kolik mám na zahradě hub to stačí. Kdyby to alespoň byly hřiby ...........

Dnes už je zase neděle, počasí venku typicky podzimní.
Jestli nepůjdu na zapomenutou zahradu vyvézt pár koleček jablek tak asi zalezu někam do kouta a budu si číst.

Hezkou neděli vám všem přeje
vaše EvaLuna

sobota 10. listopadu 2018

Ten, kdo tě miloval

včera kino. Těšení veliké, zklamání ještě větší.
Filmy Marie Poledňákové mám ráda, vždy to pro mě byla záruka kvality. Tohle se fakt, ale fakt nepovedlo Nejhezčí na filmu asi byly záběry Chebu v zimě. Při odchodu z kina jsme se všechny shodly, že film neměl ani pořádný děj, ani žádnou hlášku, která by mohla vstoupit do historie.
Takže nejlepší na celém tom pátečním odpoledni byla káva před a nákupy po filmu.

zdroj obrázku:falcon

A zřejmě aby se nám zvedla nálada, káply jsme na super milou a ochotnou prodavačku, která by nám snesla modré z nebe. Takže já úlovek v podobě dvou svetrů a kalhot, kámoška svetr a kalhoty.

Hezký večer vám všem
přeje vaše EvaLuna

neděle 4. listopadu 2018

Zapomenutá zahrada

Kdysi dávno, asi tak před 10 lety jsme koupili zahradu.
Nikdy jsem tam nechodila, prodal nám ji starší pán, který se s námi domluvil, že ji bude užívat, dokud bude moci. Vůbec nic proti, zahradu máme ještě vlastní, takže žádný problém.
Letos jsem se tam byla po strašně dlouhé době podívat, protože jsem zjistila, že pán se tam zastaví párkrát do roka a nedělá tam nic, jako vůbec nic. Teď naposledy se tam zastavil pro vlašské ořechy, ale listí z ořešáku a popadaná jablka ho asi moc nezaujaly. Chápu, u zahrady nebydlí, nějaký věk už tady taky je, ale zahrady mi bylo fakt líto.
A tak jsem nějaká jablka otrhala, nějaká posbírala a nějaká už byla na hrábě.
Takže si ve volném čase který vlastně žádný nemám odvážím jablka ze zahrady. Natrhaná i v kolečku společně s listím.

Adoptovala jsem zahradu, uvidíme, jak budu pokračovat ...




Ořešák je velký, listí je hodně, jako fakt hodně.
Kdo má, zná.






Dokonce jsem ještě nasbírala nějaké ořechy, které suším a použiji na pečení vánočního cukroví ...




Co je to za jablka nemám zdání.
Na chuť jsou dost kyselá, ale na štrúdl parádní.

A tak jsem jim začala říkat štrúdláky.

Přeji všem hezký nedělní večer
všechny vás zdravím
vaše EvaLuna

sobota 13. října 2018

Jablkový koláč z podmáslí

Přestože nevlastním žádnou jabloň, máme jablka všude. Každý z mého okolí má jablek nadúrodu a tak otázky typu " nechceš nějaká jablka " slýchám poměrně často.
A jsem za ně moc ráda. Jablek a obzvláště těch dobrých, nestříkaných, není nikdy dost.

Koupila jsem odšťavňovač, takže děláme poměrně často mošt a tam je jich velká spotřeba.
A samozřejmě peču. A abych nepekla jenom štrúdl, tak jsem hledala nějakou novou inspiraci.

Dneska jsem zkoušela novou buchtu a myslím, že se opravdu povedla. Nám alespoň chutná.



Tady už upečeno.




A tady už připraveno ke kávě.



A pokud máte čas, chuť a jablka můžete si jednu takovou ke kávě nebo čaji upéct i vy.

Jablkový koláč z podmáslí:

2 hrnky polohrubé mouky
400 ml podmáslí
2 vejce
3/4 hrnku cukru ( kdo má kyselejší jablka může dát i celý )
1 PDP

Vejce rozšleháme s olejem a podmáslím. Přidáme mouku a PDP a hezky promícháme.

Jablka  ( 6 - 7 ks ) nastrouháme na hrubém struhadle, přidáme jeden vanilkový cukr a mletou skořici.
Jemně promícháme vidličkou.

Těsto nalijeme na pekáček vyložený pečícím papírem, na těsto vidličkou naneseme jablka ( aby nám zůstala přebytečná šťáva v misce ) a posypeme drobenkou ( pol. mouka, cukr krystal, máslo )

Dáme do předehřáté pece a pečeme cca 35 - 40 minut. Já jsem pekla na horkovzduch na 175 stupňů, ale každému peče trouba jinak takže kontrola špejlí je nezbytně nutná. Pokud se těsto nelepí, máme hotovo. Necháme vychladnout a můžeme servírovat.

Hezký večer a dobrou chuť
vám všem přeje EvaLuna



pondělí 8. října 2018

Zázvorový sirup

období plískanic, které s sebou přináší různé virózy se kvapem blíží. A protože naše rodina těm vitamínům zase tolik nedá, rozhodla jsem se jít na členy rodiny tak trošku oklikou.
Minulý týden jsem byla na návštěvě u sestřenky a ta mi dala ochutnat zázvorový sirup.
A protože mi chutnal, hned jsem jí poprosila o recept.
A tak jsem o víkendu krájela, louhovala a vařila ...........

A protože se znám a recept určitě někam založím, trošku si to pojistím vložením do receptů na blogu.
Na sirup budeme potřebovat:

1 kořen zázvoru ( cca 200 g, já jsem dala o něco víc )
1 pomeranč
1 citron
1/2 kg cukru krupice ( dala jsem 200 g hnědého a 300 g bílého cukru )
1 l vody




V původním receptu byla sice použitá i kůra z citrusů, ale vzhledem k tomu, že jsou dnes citrony i pomeranče chemicky ošetřeny, tak jsem od tohoto postupu upustila.



Převaříme litr vody, necháme vychladnout a přidáme na kousky nakrájený oloupaný, odpeckovaný a bílých částí zbavený pomeranč a citron ( bílé části jsou hořké, proto je nedáváme ) !!! Oloupaný a na kolečka nakrájený zázvor a nasypeme do vody. Necháme louhovat 24 hodin.



Druhý den přidáme cukr a za občasného míchání krátce ( já jsem vařila asi 10 - 15 minut ) provaříme.
Cukr se nám krásně rozpustí. Přes sítko jsem přelila vodu, zbytky ovoce a zázvoru jsem rozmixovala, promíchala se sirupem a přecedila přes jemné sítko.
Nalijeme do vypařených suchých skleněných lahví a uchováváme v lednici.
Tuhý odpad jsem dala do krabičky a přidávám ho do čaje. Určitě nevydrží věky, ale snad ho brzy zpracujeme. Podotýkám, že má celkem grády !!!, takže s jeho použitím opatrně.


Zázvor má silné protizánětlivé schopnosti. Při jeho dávkování je na místě opatrnost, denní doporučená dávka je pouze 1-2 čajové lžičky nastrouhaného zázvoru, a to pouze v případě, že je vaše zažívání v pořádku. Jeho užívání se vůbec nedoporučuje pokud máte žaludeční vředy nebo žlučové kameny. Zázvor rovněž podporuje ředění krve, proto by ho osoby které používají Warfarin neměli užívat. Je to jako se vším, nic se nemá přehánět.


Přeji všem krásný večer a já si jdu udělat šťávu z mého nového sirupu aby mě bacil nebacil.
všechny vás zdravím
vaše EvaLuna

neděle 30. září 2018

Po čem muži touží

Tak tenhle film jsme chtěly vidět. A taky viděly. Pokud hledáte českou komedii u které se chcete jenom pobavit a nečekáte od filmu nějakou hlubokou myšlenku - jděte do toho.
Anička Polívková je skvělá herečka, komediantka tělem i duší, které nedělá problém dělat si legraci sama ze sebe. A to v tomhle filmu bezesporu využila. Místy je její role chlapa v ženském těle trošku až moc přehrávaná, ale to bylo dané scénářem a ne herečkou.


zdroj obrázku: kinobox.cz


My jsme se v kině zasmály a o to šlo. Jestli se budete chtít na film:
PO ČEM MUŽI TOUŽÍ  podívat je jenom na vás.
Za nás DOBRÝ ............

hezký večer všem přeje
vaše EvaLuna





pondělí 24. září 2018

Zámek Jezeří

Občas jsou cesty osudu a návštěv památek nevyzpytatelné. To se takhle jednou večer díváme na televizi a dávají rozhovor s kastelánkou zámku Jezeří. Mluvila moc zajímavě, a tak jsme si řekli, že se na něj jednou určitě pojedeme podívat. A protože jsme byli ten den v Panenském Týnci, naše cesta pokračovala dál na Jezeří.


Ten kopec jsem si musela prostě vyfotit.


Zámek nemůžete minout, cesta je krásně označena. Velká pochvala paní kastelánce.


A pěkně dupeme do kopce .............


A potom zase kousek z kopce ........



Z důvodu rekonstrukce se totiž chodí do zámku zadem, přes zahradu ....




Jezeří byl v jeho dávné historii původně hrad. Nikdo neví kdy byl původně postaven a tak se jeho vznik datuje k první písemné zmínce z roku 1363 - 1365 !!!!
A stojí dodnes, neuvěřitelné. Další neuvěřitelnou věcí která mě zaujala je to, že na zámku je celkem 244 místností, z toho je v současné době 15 přístupných veřejnosti.
Neumím si ani představit, kolik času a obrovského úsilí to stálo dát to do stavu, v jakém se v současné době zámek nachází.



Obrovskou zajímavostí se kterou jsem se na zámku setkala byl fakt, že na prohlídku mohli i pejsci.
Zámek totiž není zařízen původním nábytkem, protože něco si odvezla rodina Lobkoviczů, které zámek jako poslednímu majiteli patřil a velká část původního inventáře byla rozkradena nebo zničena. Zámek byl dokonce v tak špatném stavu, že ho rodina Lobkoviczů věnovala státu, protože jeho opravu by finančně nezvládla ani omylem.


A tady je opravený strop, který se původně propadl a musel být nahrazen jiným. Do budoucna se počítá se zakrytím desek a podbitím stropu prkny.


A tady už je jiný svět. Místnost, kde se na zámku pořádají koncerty.


A tady zimní zahrada. Původně prý byla daleko větší, ale mě by úplně stačila v této velikosti


A tady se díváme na schody, které vedly z pokoje zámecké paní do pokoje zámeckého pána.
Představa, že se po tomhle schodišti ženu za manželem v dlouhých šatech s vlečkou, no nevím.
Asi bychom se tak často neviděli.



Ložnice zámecké paní pochází jako všechno vybavení zámku z darů nebo bazarů.


A tady ložnice pána ....


Obrazárna

Zámek v dnešní podobě. Myslím, že na to čím vším prošel vypadá zachovale.
Co myslíte ????
Pokud vás moje prohlídka zaujala, níže jsou uvedené stránky zámku, kde je popsáno vše.

https://www.zamek-jezeri.cz/cs


A to je z našeho výletu vše
všechny vás zdravím
vaše EvaLuna



neděle 23. září 2018

Panenský Týnec

Dnes opravdu nastoupila vláda podzimu. U nás je celý den zataženo, poprchává, prostě počasí, které láká ke knize a kávě. Musím říct, že to mám dneska splněno. Dopoledne jsem uvařila oběd  a na odpolední mlsání udělala spoustu palačinek, ale potom jsem se zašila s knihou v ruce do pelíšku a nevystrčila z něj nos. Tělo si řeklo, tělo dostalo.
Alespoň jsem trošku odlehčila koleni, které mně pobolívá čím dál víc a žlučník nebo žaludek se taky občas ozve víc, než bych chtěla.
Já jsem ráda, že jsme podnikli výlet minulou sobotu, protože to ještě bylo počasí ukázkové a na výlet jako stvořené.
Navštívili jsme Panenský Týnec, o kterém jsem do té doby neměla tak nějak ani tušení.
A rozhodně jsme nebyli sami.




Tudy se vchází do zbytku chrámu ....



Záleží na vás a počtu turistů kam si stoupnete a necháte působit energii.



 



Z místa vyzařuje opravdový KLID.



 A tak jsme v Týnci načerpali nějakou tu energii a vyrazili směr zámek.
Ale o tom až příště.

Hezký zbytek deštivé neděle
vám všem přeje
vaše EvaLuna