Moje Genius Loci

Moje Genius Loci

neděle 17. června 2018

Nebílovy

státní zámek Nebílovy jsme navštívili v sobotu v rámci našeho výletu. Jedním slovem - nádhera !!!
Nebílovy leží ve stejnojmenné obci asi 16 km na jihu Plzně.
Je ve vlastnictví státu a je přístupný veřejnost. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.

Od průvodkyně jsme se dozvěděli, že dříve byl zámek využíván jako zdravotní středisko, prodejna potravin a ve staré části, kterou využívalo JZD byly dokonce zaparkovány traktory a byla používána jako skládka hnojiv. O to více klobouk dolů, v jakém stavu je zámek dnes.


Už záplava levandulí dávala tušit, že je zámek udržován s láskou k historii. Tohle byla i první fotka, kterou jsem si musela okamžitě pořídit.


Zámek v celé své kráse. Počasí nám přálo a tak se fotilo jedna radost. Dokonce tolik radosti, že mi došla karta ve foťáku když jsem na rozloučenou ještě chtěla vyblejsknout pávy, kteří se tam volně procházeli.



Tohle je další součást zámku ( dříve se v ní ubytovávali návštěvy ), která byla prý dříve propojena s hlavním zámkem spojovacími podloubími, aby panstvo mohlo přejít suchou nohou do kaple a do zahrady. Mimochodem, v kapli je možno objednat si svatbu.
To jen pro informaci kdyby náhodou ..........



 Takto to vypadá v kapli .........


A tady začíná prohlídka


 Co mě zaujalo, byla překrásná květinová výzdoba v každém pokoji. Vzhledem k tomu, že jsem zahradník těžký amatér jsem se přistihla, že nakonec fotím víc květinovou výzdobu než interiér zámku.



Tohle je jenom ochutnávka







A tohle je taneční sál, kde se pořádají koncerty. Jako zajímavost nám vyprávěla průvodkyně, že výzdobu maloval malíř, který džungli na vlastní oči nikdy neviděl, takže někdy se mohlo stát ( a stalo ), že některé stromy měly listy našich stromů.



A takhle prý vypadal celý zámek a tohle je posledních šest místností, které ještě nejsou uvedeny do stavu vhodného k prohlídkám. To se také hned tak nevidí a musím hluboko smeknout před restaurátory, kteří místnostem vrátili zašlou slávu.

Ještě jsme stihli navštívit jedno úžasné zahradnictví, ale o tom až příště .........

Výletům zdar
všechny vás zdraví
vaše EvaLuna

středa 13. června 2018

Netřesky

když jsem je sázela u zdi pergoly kde vůbec neprší, tak jsem si říkala jestli se jim tam bude vůbec dařit. Sucha tam mají dostatečně a slunce co hrdlo ráčí - o tom žádná. Dala jsem jim tam pěknou hlínu, na netřesky možná až moc pěknou, ale je to spíš substrát a měla jsem strach, jestli se v ní vůbec chytnou.
Nakonec se ukázaly jako opravdoví bojovníci, kterým nevadí skoro nic.
Letos mi skoro každý nadělil dárek v podobě květů. Nádhera, to jsem tedy fakt nečekala.

Opět se potvrdilo, že čím hloupější sedlák, tím větší brambory. Nejsem sice sedlák a brambory pěstovat nemíním už vůbec, ale zahradník amatér na druhou. Moje zahradní snažení ve stylu pokus omyl má něco do sebe, alespoň pro mě určitě. Říkám tomu zahradnický adrenalin !!!
Něco strčím do země a buď to z ní vyroste nebo ne. Obdivuji všechny, kteří dokáží dát své zahradě hlavu a patu.
U mě je zahrada jeden totální chaos, ale baví mě to.

A tady se můžete pokochat mými krásně kvetoucími NETŘESKY





 Hezký večer všem
všechny vás zdravím
vaše EvaLuna

pondělí 11. června 2018

Jahodová buchta

V neděli jsem jako Maruška od Dvanácti měsíčků, ovšem s tím rozdílem že bylo vedro k padnutí skočila pro jahody. Maruška do lesa, já na zahradu. A tady už podobnost čistě náhodná končí.
S miskou plnou jahod jsem se jala splnit slib, který jsem dala rodině. Upeču něco s jahodami.
A jak jsem řekla, tak jsem učinila.




A kdyby měl někdo chuť tady je recept:

20 dkg pol. mouky
1 PDP
3 lžíce kakaa
smícháme

3 vejce
3 lžíce cukru
150 ml vody
150 ml oleje
mixérem prošleháme do pěny
a postupně přidáváme sypké ingredience

Vlijeme do pekáčku vystlaného pečícím papírem a pečeme při teplotě 175 stupňů cca 20 minut.
Zkontrolujeme špejlí.
Necháme vychladnout.

Jahody omyjeme, necháme okapat a nakrájíme na malé plátky, dáme na korpus a zalijeme krémem z pudinku:

1 l mléka
3 vanilkové pudinky
1 vanilkový cukr
3-4 lžíce cukru

Opět necháme vychladnout a potom ušleháme 1 smetanu ( já jsem do ní pro jistotu přidala půlku ztužovače šlehačky ) a přidala asi půl kelímku zakysané smetany.

Zdobíme čokoládou, mandlovými lupínky ....... prostě dle stavu zásob ve spíži.

Necháme vychladit alespoň dvě hodiny v lednici.

Dobrou chuť
hezký večer všem
všechny vás zdravím
vaše EvaLuna





sobota 9. června 2018

Tetovaný

je název další knihy, tentokrát se jedná o první díl démonské série z oblasti fantasy. A tu já normálně vůbec nečtu. Ale nějak mi spadla v knihovně do košíku a už jsem si ji tam nechala.
Ze začátku jsem si myslela že jí odložím a ani nedočtu, ale nakonec jsem ji doslova zhltla asi za čtyři dny. Přeci jen má 450 stran !!!! A hned po dočtení jsem si mazala do knihovny pro druhý díl.
Pravdou je, že teď trávím spoustu času na zahradě okopáváním, sekáním trávy ( i když mi není jasné jak je možné že tráva a plevel rostou, je  sucho ) a hlavně zaléváním.
U nás už nezapršelo strašně dlouho a tak se snažím konví přinést k mým milovaným kytičkám alespoň trochu vláhy dokud nedojde voda v kontejneru.
Včera už to vypadalo nadějně, ale mraky se rozplynuly a déšť zase nikde.
Ještě že mi to nedalo a zalila jsem alespoň trávu co jsem si zasadila před houpačku.

Ale zpátky ke knížce.

Anotace:

Noc co noc přicházejí s tmou jadrnci – démoni, kteří na sebe berou děsivou podobu i podstatu. Planou sžíravou nenávistí k lidstvu, vládnou nadpřirozenou silou a mocí. Po stovky let pozvolna vyhlazují lidské stádo, které se před nimi skrývá za magickými chranami – mocnými symboly, jejichž původ je zahalen tajemstvím a ochrana děsivěkřehká.
Kdysi bojovali lidé s jadrnci za rovných podmínek a zastavili je. Jenže ty dny jsou dávno pryč. Démoni sílí, zatímco lidí díky každonočním útokům ubývá.
Nyní svítá lidstvu naděje. Tři mladí lidé, kteří přežili krutý démonský útok, se odváží o nemožné – vystoupí zpoza křehkého bezpečí chran a riskují vše v zoufalé snaze odhalit tajemství minulosti.
Arlen přinese jakoukoli oběť za svobodu. Truchlivá životní pouť ho dovede až za hranice lidské moci.
Rojer, zmrzačený démonem, který mu zabil rodiče, hledá útěchu v hudbě – a objevuje, že hudba může být stejně tak útočištěm jako zbraní.
Krásná Leesha se stane obratnou léčitelkou, ale lektvary mohou i ublížit… Společně budou čelit noci





Mavuň červená mi dělá letos obrovskou radost. Jsem ráda, že jsem si jí do záhonku pořídila.
A za mavuní je také jedna kráska, ale nemám páru jak se jmenuje. Ale mě stačí že mi dělá ozdobu.


Tohle je má neznámá kráska .........

A tady zkouším rozmnožit růžový vlčí bob. Nikdy jsem to nedělala, tak uvidím jestli z toho něco bude. Když ne, nic se neděje.




Zahrádce a knihám zdar !!!
Všechny vás zdravím
vaše EvaLuna

úterý 29. května 2018

Další v řadě

dočtena. Musela jsem si v knihovně prodloužit dobu na vrácení knih. Nějak fakt nestíhám.
Do téhle jsem se nemohla dokonce ani nějak pořádně začíst. Byla jsem z těch mnoha jmen ztracená jako Goro před Tokiem, ale nakonec jsem tu záhadu rozluštila. Jednalo se o tři ženy, o tři osudy navzájem podivně propletené. A naprosto souhlasím s autorkou knížky

NĚKDY JE LEPŠÍ NEVĚDĚT

Někdy, když otevřeme dopis, který jsme slíbili neotevřít, nám může změnit celý život.
A tohle přesně se stalo jedné z hrdinek. 
Někdy může být naše nenávist k jedné osobě tak silná, že nemůžeme myslet na nic jiného, než jak se té osobě pomstít. Následky mohou být katastrofální.
A tohle přesně prožila druhá z hrdinek.
A někdy vás zradí vaše nejlepší přítelkyně, která je navíc vaše sestřenice se kterou jste vyrůstala od dětství.
A tohle přesně se stalo třetí z hrdinek.






Tři ženy. Tři osudy. Tři Pandořiny skříňky.

Nakonec to nebyla tak špatná četba, ale zlatou nálepku Světový bestseller bych jí určitě neudělila.
A pravdou je, že nikdy nikdo o nikom nemůže říct, že ho dokonale zná.

U nás byla odpoledne bouřka. Hromy a blesky lítaly po celé obloze, spustil se celkem prudký liják. Zítra půjdu na zahradu zkontrolovat škody. Tohle ty letničky nemohly bez úhony přežít.

Přeji všem hezký večer.
všechny vás zdravím
vaše EvaLuna



sobota 19. května 2018

Zasázeno ...

tedy skoro. Ještě mi tam zůstala nějaká květena k sadbě, ale musím si rozmyslet kam s ní.
Záhony praskají ve švech, takže budu muset improvizovat. Dneska jsem zasadila dvě lupiny, konečně jsem je sehnala v jiných barvách než ve žluté. Mám bílou a tmavě rudou barvu. Už se těším až pokvetou, jestli ne letos, tak příští rok. Tedy jestli mi nevymrznou. Jak jsem psala v jednom z minulých příspěvků, byla jsem přesvědčena, že první lupina má fialovou barvu. No, tak nemá, je růžová. Ale nevadí, až začne kvést třetí v řadě tak uvidím co tam mám vlastně za barvy. Legrace bude, až zjistím, že mi chybí právě ta fialová.
.





A tady mi kvete kostival. Když jsem ho kupovala přes internet, bylo to takový nedochůdče mrňavý.
Dnes je z něho obrovský keř. Čmeláci ho milujou.



Procházka zahradou končí, jdu si namazat nohy francovým nápojem a potupně se odplížím na gauč.

Hezký zbytek soboty vám všem
přeje vaše EvaLuna

Seňorita Rosalita

nebo-li Cleome, nebo-li Pavoučí květina. Před středeční návštěvou Hornbachu jsem neměla ani páru, že něco takového vůbec existuje. Původně jsem tam samozřejmě nejela kupovat žádnou květenu, to dá přeci rozum. Už minule jsem se totiž zařekla, že nic dalšího už letos na zahrádku nekoupím. Ale syn potřeboval koupit nějaké baterie a já si řekla, že přeci nebudu sedět v autě a čekat pět minut než se vrátí. Připadala jsem si jako Jezinka, jen dva prstíčky tam strčím ( myšleno zahradu ) a hned zase půjdu. No šla jsem, ale nemohli jsme ve finále ty kytky ani pobrat😒. Ale zase kdybych tam nešla, neměla bych ty pavoučí kytky. A vlastně ani ty další. A víte co je horší ? Včera jsem byla v zahradnictví a ještě v Globusu. Můžete hádat, jak obě návštěvy dopadly😂




Dnes je půjdu konečně zasadit na zahradu.
Přeji všem hezkou sobotu.
všechny vás zdravím
vaše EvaLuna

neděle 13. května 2018

Splněné přání

Po pítku pro ptáčky už jsem pokukovala očkem nějaký ten týden. Nebo spíš rok, nebo dva. Prostě jsem si řekla, že jednou. Ale vždycky se něco našlo. Někdy se mi nelíbilo pítko, někdy cena. Ale v pátek jsem šla neplánovaně do KIKu a tam ho měli. A líbilo se mi moc a cena více než příznivá.
Paní mě ještě u kasy upozorňovala, že až tam naleju vodu poprvé, tak se vsákne. Takže dnes jsem byla na zahradě dolít do pítka vodu podruhé. Snad už se z něj budou moct chudáčci ptáčci napít, protože je opravdu hrozné sucho. Ale na tenhle týden už hlásí déšť, takže budu vyhlížet dešťové kapky opravdu moc a moc.







Tak co na něj říkáte ? Já jsem nadšenááááááááá

Pěkný zbytek neděle vám přeje
vaše EvaLuna

úterý 8. května 2018

Nestíhám

číst. Už je to asi 14 dní, co jsem po dlouhé době zašla do knihovny. Knížky jsem si sice přinesla, ale zatím jsem otevřela jen jednu a jsem na straně 10 !!!! Včera jsem si ji vzala s sebou na zahradu se záměrem, že si konečně vytáhnu křeslo na sluníčko, hodím mé bílé nožky do výšin a nechám se opečovávat od sluníčka. Sousedka se mi smála, že jak mě zná, určitě na knížku nedojde.
No, nedošlo. Ale mám posekanou zahradu.


Možná dnes bude ten správný čas. Jestli nevymyslím něco jiného ............ ten záhon s malinami a ostružinami už by chtěl vážně okopat😄



Přeji všem krásný den
všechny vás zdravím
vaše EvaLuna

neděle 6. května 2018

Tak trochu jako Sherlock Holmes

jsem si připadala při pátrání po původu keře, který mi roste na zahradě. Aby nedošlo k mýlce, tu zahradu jsem s keřem koupila, ale nikdy nebyl čas pátrat po jeho původu. To jenom abych nevypadala jako že si něco zasadím a potom nevím co jsem si to vlastně koupila. Dobře, u některých kytiček to tak samozřejmě je, ale to se tak úplně nepočítá. Kupuji podle krásy a ne podle názvů.

Až loni jsem se jen tak letmo zamyslela co mi to tam vlastně roste, protože jsem koupila švestku a potřebovala jí někam  zasadit. Přiznávám, že pokušení že to neznámé TO vykopu ze země a na jeho místo zasadím švestku bylo celkem silné. Nakonec zvítězila lenost.
Keř zůstal na svém místě a mě zase teď na jaře začalo vrtat hlavou co to tam mám vlastně za zázrak.

A světe div se, on to tak trochu zázrak je. Z neznámého keře se vyloupla

ARÓNIE, neboli černý jeřáb



 Loni mi všechny bobulky sklidili ptáci, letos jsem pevně rozhodnuta se nedat a o úrodu bojovat .
Uvidíme, kdo bude úspěšnější😁
Co jsem četla na internetu, má arónie samá nej. Hodně minerálů, vitamínů a antioxidantů.
Z plodů jsou prý výborné zavařeniny i šťáva. Tak uvidíme, jestli bude letos zdravá naše rodina, nebo ptáci v širokém dalekém okolí.

Přeji vám krásný zbytek neděle
všechny vás zdravím
vaše EvaLuna