Radost

mi dělá jarmanka, kterou jsem zasadila na jaře na nový záhon. Jako nečekala jsem od ní letos žádné velké výkony, ale ta holka se opravdu překonala. Krásně kvete, je radost se na ní podívat.

A přitom to bylo takový mrňavý nic. Líbila by se mi  ještě v jiné barvě, ale to mám smůlu, protože pokud ji někde náhodou mají na stránkách zahradnictví v nabídce, tak je vyprodaná.
Smůla,  nemůžu mít všechno...........

Na stránkách Zahradnictví Flos jsem si nějaké druhy nastavila v hlídacím psovi tak uvidím.
U některých druhů jsem si všimla že je cena i 5.000,-- Kč což je předpokládám překlep.
Neumím si představit, že bych dala za kytku takovou částku.

No není nádherná ????
Jarmanka ( latinsky Astrantia major ), ale kdo by si to latinsky pamatoval má ráda spíše polostín a těžší půdu. A to jsem jí dopřála, takže mi možná vykvetla za odměnu jako poděkování za vzornou péči.

Zahrádkám a kytičkám v nich zdar
všechny vás zdravím
vaše EvaLuna

Kohoutek věncový

je další kytičkou na zahradě. I když v mém případě se jedná spíše o kohouta. Je totiž poměrně vysoký, ale nádherný. Dělá radost nejen mě, ale i včelám a motýlům. Loni a letos na jaře jsem jeho růžice zasadila do záhonu a teď se těším z jeho nádherných květů. Množí se také samovolně semeny z odkvetlých květů, takže se nemusíme bát toho, že bychom o něj přišli. Co na něm oceňuji je i to, že nepotřebuje pravidelnou zálivku, snese i dlouhodobé sucho, nejdou na něj žádní škůdci, nemusí se hnojit a je mrazuvzdorný. Za mně ideální rostlina do zahrady.

Po odkvětu ho necháme volně vysemenit, nebo prostě jenom semínka z uschlých tobolek vytřeseme a nasypeme tam, kde ho chceme mít v příštím roce. Informace na Googlu se liší, někde píšou, že je to dvouletka, někde že trvalka. 

Já osobně zkusím růžice nechat na záhonu a uvidím jak to bude vypadat v příštím roce.

Sousedka, které se rozmnožuje je totiž určitě ze záhonu nevykopává. Zkusím a uvidím.

A co vy ? Máte ho někdo na zahrádce ?

Dnes je konečně příjemné počasí, kdyby takové chtělo vydržet celé léto , určitě bych se nezlobila.

Nějak ta vedra co nám posledních pár dnů panovala nedávám. Ještě kdyby do toho občas zapršelo a bude to značka ideál. Ale to už bych asi chtěla moc...........

Hezký sváteční pátek všem přeje

vaše EvaLuna

• 
  

Hořec

je další ozdobou mého záhonku. Jedná se o trvalku. Já jsem ten můj koupila víceméně náhodou a určitě jsem neprohloupila. Je prostě nádherný a na záhonku naprosto nepřehlédnutelný.
Můžeme ho množit semeny, ale to je spíš vyšší zahradnická, takže pro nás amatéry přichází v úvahu pouze množení dělením. Google říká, že já mám hořec bezlodyžný.
Mám totiž krásnou tmavě modrou barvu, květy mají nálevkovitý kalich, jehož cípy jsou zúžené a zářezy mezi nimi blanité. Koruna je zvonkovitě nálevkovitá a v ústí tmavozeleně tečkovaná.

Hořec miluje světlo a teplo, takže je ideální zasadit ho někam, kde se mu dostává obojího.
Já ho mám tedy spíše v polostínu, ale zatím to vypadá, že si nestěžuje. Uvidíme časem.
U nás z volné přírody takřka vymizel, takže pokud na něj někde náhodou narazíme, nesmíme ho vykopávat. Patří totiž mezi ohrožené druhy a tím pádem nám hrozí pokuta. Přiznám se, že mně by tohle nikdy nenapadlo, ale lidé jsou různí.
Hořec kvete na zahrádkách v období mezi květnem a červnem, mě kvete právě teď.
Internet píše, že bych ho měla přihnojovat pravidelně tekutým hnojivem což nedělám, asi na tom budu muset zapracovat. Moje mami po něm hrozně touží, takže v červenci jí kousek odkopnu a chlapec poputuje  o zahrádku dál.

Včera jsem byla sekat na zahradě trávu a opět jsem se na něj nemohla vynadívat.

Dnes u nás prší, takže můj posekaný trávník dostane svůj zasloužený díl vláhy.

Hezkou sobotu vám všem
přeje vaše EvaLuna

Modřenec

Neznám ve svém okolí asi nikoho komu by na jaře nezdobil zahrádku.
Je to mrazuvzdorná trvalka, která se množí cibulemi.  Řekla bych, že někdy stačí opravdu málo, třeba spadlá cibulka když jedete vyvézt kolečko ze zahrady a modřenec se sám uchytí v půdě a zakoření. Neumím si jinak totiž vysvětlit že jich mám pár i v trávníku. Určitě jsem je tam nesázela.
Modřenec vytváří přízemní růžice, které mají tmavě zelenou barvu listů. Květ bývá nejčastěji tmavě modrý ve tvaru šištice. Vím, že existují i v bílé, žluté a růžové barvě, ale ty na zahradě nemám.
Po odkvětu se nesmí ( ostatně jako skoro všechny cibuloviny ) stříhat ani listy, ani květy. Je to kvůli tomu, aby se nám živiny z rostliny stáhly do cibulky.
Modřenec můžeme ostříhat až když jsou všechny jeho nadzemní části úplně suché.

Vyhovuje mu slunečné stanoviště, snese i polostín a má rád sušší a ne příliš přemokřenou půdu.
Pokud někomu chceme darovat modřenec, stačí mu dát na podzim pár cibulek, které se sází 6-8 cm hluboko. Víc se o něj starat nemusíme.

Mně už na zahradě skoro odkvetl, ale mám ho ráda, protože mi vždycky na jaře rozsvítí záhonky.

A jak je to u vás ? Také ho máte na zahradě ????

Hezkou i když trošku studenou sobotu vám přeje
vaše EvaLuna

PS: na Seznamu dnes psali, že v Německu sněžilo !!!! No nazdar.

Tařička kosníkovitá

se jmenuje další kytička co mi kvete na záhonku.
Je to trvalka, která je velmi oblíbenou skalničkou. Kvete časně z jara, a proto jsem ráda, že jsem si ji na záhonek zasadila. Mám ráda když se mi tam takhle brzy ukáže nějaká barva. Spolu se žlutým pryskyřníkem je to opravdu nádherná kombinace.
Je to nízká kobercovitě rostoucí kytička nízkého vzrůstu, takže je ideální ji zasadit někam na okraj záhonku. Ta moje zatím není moc velká, ale doufám, že se časem ještě rozroste.
Tařička není moc náročná na pěstování a na to já tak trošku spoléhám.
Vyžaduje slunné stanoviště a toho jí dopřávám bohatě. Nepotřebuje často zalévat - prostě ideální stav.

Po odkvětu je ideální odstranit odkvetlé květy i s částí nadzemních lístečků. To jsem asi na podzim udělala a tak se mi náležitě odvděčila bohatým kvetením.

Tařičky jsou odolné, netrpí žádnými skůdci, a tak pokud mi ji krtek nevyhrabe ze záhonu, mohla by u mně zůstat.

Dnes jsem chtěla jít kutat na zahradu, ale odradilo mě počasí. Teplo vypadá opravdu jinak a na víkend dokonce hlásí sněhové přeháňky.
Zima se nevzdává snadno i když je polovina dubna.

Hezký páteční večer všem.
Všechny vás zdravím
vaše EvaLuna

Koniklec obecný

se píše na kartičce, kterou jsem loni píchla do záhonu hned vedle kytky. Dobře jsem udělala, protože si nikdy nejsem jistá ( kromě narcisek a tulipánů ) co mi na té zahradě vlastně roste.

A tak jsem si slíbila, že se budu snažit postupně zapisovat květenu co jsem si v záchvatu zahradnických nákupů píchla do záhonů. Začnu s koniklecí ať už se to píše jak chce.
Takže to, že Koniklec patří do čeledi pryskyřníkovitých  mě zase až tak netankuje, důležitá informace pro mě je, že je jednak chráněný a hlavně, že je JEDOVATÝ !!!! Jako skoro všechny kytky.

Je to trvalka, to můžu potvrdit, úplně v pohodě přežila už druhou zimu a to jsem ji ničím nepřikryla.
Kvete v březnu až dubnu, to také souhlasí, teď kvete opravdu krásně.
Nároky na světlo - plné, také souhlasí, svítí na ni sluníčko skoro celý den. Tedy když zrovna svítí.
Vláha - střední až nižší, dobře vědět a zbytečně na ni neplýtvat vodou.

Množení - semenem, to jsem nezkoušela a ani zkoušet nebudu. Sice jsem se dočetla, že se semena mohou šířit větrem a poté hned jak dopadnou na zem se provrtají do země, ale nikde jinde na zahradě mi neroste, takže má asi líná semena.

Při sázení se mají dodržovat mezery cca 40 cm, to já určitě nemám. Ale možná to jednou budu potřebovat.

A ještě perlička nakonec. Dříve se věřilo, že kořen koniklece dokáže zahnat morovou nákazu.
Upřímně doufám, že tohle nebudu nikdy potřebovat zjistit.

Tak, první kytka z krku. Až bude čas, nálada a bude zase něco kvést, budu se snažit pokračovat.
A až si příští rok nebudu moci vzpomenout co mi to na záhonku takhle krásně kvete, podívám se do sekce Moje kytičky.

Přeji všem hezký večer
vaše EvaLuna