A je tady podzim ...........

 Nevím jak u vás, ale u nás nastal podzim a s ním i podzimní plískanice dost brzy. 

Dostala jsem sazenice pivoněk a měla jsem celkem obavu, kdy je zasadím. V pátek i v sobotu u nás  vydatně pršelo, dost se ochladilo, ale včera se mi přeci jen podařilo zajet na zahradu a kopnout je do země. Jako práce nic moc, hlína mokrá, zima, ale dalo se. Teď jen čekat jestli se ujmou, protože jak vím, pivoňky nemají rády přesazování. Počkám a uvidím. 

A když už nám nastal ten podzim, koupila jsem si pro mě i podzimní vůni. Jedná se o vůni od Armaniho, toho totiž miluju. Tedy ne jeho osobně, ale jeho vůně. Tentokrát padl los na vůni  

BECAUSE IT´S YOU

už jsem ji kdysi dávno měla a za mě dobrý. Vůně na podzim jako vyšitá.

A když už bylo počasí na zachumlání do deky s kávou v jedné a s knihou ve druhé ruce, upekla jsem po dlouhé době i něco dobrého.

Je to sice jen obyčejný perník, ale přišel k chuti a já ho navíc upekla v bábovkové formě a tím získal ještě nějaký ten bod navíc.

Perník:

2 hrnky hladké mouky 

1 hrnek cukru

1 hrnek vlažného mléka

1/2 hrnku oleje

1-2 vejce podle velikosti

1 prášek do perníku

1 vanilkový cukr

2 lžíce kakaa

1 nastrouhané jablko

Pořád se peru s novým Bloggerem, ale snad jednou proniknu do jeho tajů. Nejsem žádný IT specialista, takže mi občas něco skočí někam, kam nechci. 

Dnes volný den navíc, to se vždycky hodí. Na zahradu jít nemůžu, všechno je mokrý, takže tahle činnost odpadá. Možná tedy vezmu na milost tu haldu receptů, která čeká na založení. 

A hlavně si musím na zítra připravit roušku, dneska je to nutnost když chcete jít nakoupit, jet vlakem, autobusem nebo MHD. To je jednou jasný. Tyhle věci kolem Covid-19, nevím co si o nich mám myslet. Nejsem žádný odborník, chápu, že jsou opatření nezbytná, ale nějak si na to všechno nemůžu zvyknout. Teď do toho přijdou ještě chřipky a to bude teprve veselo. Ale abych nekončila příspěvek pochmurně.

Přeji nám všem, abychom jsme se z toho všichni dostali ve zdraví a nemoci se nám vyhýbaly jak jen to bude možné.

Hezké pondělí všem vám přeje

vaše EvaLuna

Kostel sv. Jiří - Luková

Všechny vás zdravím takhle začátkem září. Už jsem tady delší dobu nebyla, ale přišlo mi, že se u mě nedělo nic, co by stálo za příspěvek. Něco určitě vyhrabu z archivu fotek, ale dnes bych se s vámi chtěla podělit o typ na výlet kousek od Manětína, okres Plzeň - sever. Pravdou je, že jsem o  kostele v Lukové uslyšela poprvé v pátek. Na mně celkem akce blesk, ale určitě stojí za to ho navštívit, o tom žádná.

Kostel sv. Jiří v obci Luková je unikátní svými zcela jedinečnými duchy věřících. Jedná se o desítky bíle oděných postav odlitých ze sádry. Tyto postavy, které se modlí buď ve starých dřevěných lavicích nebo stojí za nimi vytvořil v roce 2012 tehdejší student Jakub Hadrava jako svou bakalářskou práci. Sedět modelem pro sádrovou sochu asi nebyl žádný med, protože dobrovolníci byli obaleni igelitem, který p. Hadrava překryl prostěradly a krajkami a poté je zalil sádrou. A ta určitě netvrdla jenom chvilku. Ostatně to nám podrobně vysvětloval pán, který o pohnutém osudu kostela vyprávěl. Musím říct, že se opravdu nádherně poslouchal. Nevím, jestli to byl jeho příjemný hlas, kterým zaníceně mluvil o historii kostela nebo kostel samotný. Asi všechno dohromady. Také nás překvapilo kolik tam bylo návštěvníků a určitě každý rád přispěl do velké lahve dobrovolným příspěvkem na obnovu kostela tak, jako my. Nezbývá nám než držet kostelu palce, aby se na jeho záchranu vybralo tolik peněz, aby mohl opět zazářit v celé své kráse.

Díky unikátním věřícím se totiž začalo o kostelu mluvit a podle mého názoru ho zachránilo před úplnou zkázou. Jestli se někdy budete pohybovat v končinách kolem Manětína, určitě se do Lukové zajeďte podívat. Kostel je otevřen každou sobotu a neděli od 13 do 16 hodin do konce září.

Kostel má úžasnou atmosféru, ve dne. V noci kdy by byl ozářen pouze svíčkami už by mi asi bylo hůř.

Uff, musím říct, že než se mi podařilo do článku přidat fotky tam kde jsem je chtěla mít, byl celkem oříšek. Nový blogger asi dobrý, ale já jsem byla poměrně zoufalá ze snahy přemístit fotky tam, kde jsem si je představovala. A to ani nemluvím o textu, který se záhadně pohyboval sem a tam.

Takže dneska je to příspěvek šitý doslova horkou jehlou. Ale co jsem vám chtěla ukázat jsem vám ukázala a to mi musí pro dnešek stačit.

Hezký zbytek neděle vám přeje

vaše EvaLuna