Mít či nemít ?

Zamilovala jsem se, jezdím kolem nich každý den. Rostou na kraji lesa a je jich tam hodně, jako fakt hodně. Žlutý kytičky kam se podíváš. Dnes jsem jela na chatu k našim a po cestě jich taky bylo mraky. A tak jsem začala pátrat co je to vlastně za keře co tak všude krásně kvetou. Nebyla jsem líná zastavit auto a jednu si vyfotit. Doma jsem začala pátrat a Google ukazuje, že by se mohlo jednat o čilimník ( janovec ) metlatý.
Jistá si nejsem, ale začínám zcela vážně uvažovat o tom, že si jeden pořídím do zahrady.
Líbí se mi totiž moc. Je jedovatý, ale to by asi v mé zahradě nebyl první ani poslední. Postupně zjišťuji, že mám na zahradě jedovaté skoro všechno. Jíst ho v žádném případě nehodlám. Uvidím jak se rozhodnu. Co myslíte ?
Byl by v záhonu krásný ? Nebude příliš invazivní ? Abych si za pár let nedrbala hlavu co jsem si tam zasadila.

Fotky nic moc, fotila jsem v rychlosti mobilem. Začalo totiž poprchávat a obloha byla úplně černá.
Nakonec z deště sešlo, mraky rozfoukal vítr a zase je klid po pěšině.

Hezkou sobotu vám všem
přeje vaše EvaLuna

Zkouška odvahy

Tak tu jsem podstoupila dneska na zahradě, vlastně před ní. Čekalo mě totiž sekání novým křovinořezem. Ono tedy i kdyby mě čekalo starým, vyšlo by to nastejno. A proč ? Protože jsem s ním ještě nikdy nesekala.
Na sekání sekačkou jsem skoro odborník, na pomocníka do ruky co vypadá jako nůžky na baterii taky, ale křovinořez byla dnes moje premiéra.

Kdybych to sekala srpem (což taky neumím ), vyšlo by to ožižlání plevele asi nastejno.
Ale účel to splnilo, já mám bordel před zahradou " posekaný ", stejně je tam všude jenom kozí noha takže na design jsem nehleděla. Z mého pohledu křest ohněm dopadl na výbornou. Jenom si asi budu muset koupit nějaký igelitový obleček, protože jsem si chytře vzala tepláky a tričko s dlouhým rukávem a ani z jednoho kusu mé garderoby nechtěla tráva potvora pustit. Vážně jsem přemýšlela o tom, že domů pojedu jenom ve spodním prádle.
Nakonec jsem to ze sebe v rámci možností oklepala, ale o oblečku začínám opravdu vážně uvažovat.

Čeká mě totiž ještě posekání zapomenuté zahrady a tam je kozí noha všude a ještě půl metru vysoká. Vegani by se tetelili blahem, mé nadšení už je o poznání menší. Ale jednou jsem ji adoptovala, tak se pokusím dát ji do stavu alespoň vzdáleně připomínající zahradu.

Malinký rozdíl je vidět. Dělala jsem co se dalo.

Stihl jsem okopat i jahody, ale zase jsem je na noc raději přikryla. Přeci jenom ještě hlásí přízemní mrazíky.
Takže po zmrzlých odplachtuji a zbytek nechám na matce přírodě.

 Zase má pršet, takže se snažím při pěkném počasí na zahradách pokračovat step by step.

Hezké pondělí vám všem přeje
vaše EvaLuna

Hořec

je další ozdobou mého záhonku. Jedná se o trvalku. Já jsem ten můj koupila víceméně náhodou a určitě jsem neprohloupila. Je prostě nádherný a na záhonku naprosto nepřehlédnutelný.
Můžeme ho množit semeny, ale to je spíš vyšší zahradnická, takže pro nás amatéry přichází v úvahu pouze množení dělením. Google říká, že já mám hořec bezlodyžný.
Mám totiž krásnou tmavě modrou barvu, květy mají nálevkovitý kalich, jehož cípy jsou zúžené a zářezy mezi nimi blanité. Koruna je zvonkovitě nálevkovitá a v ústí tmavozeleně tečkovaná.

Hořec miluje světlo a teplo, takže je ideální zasadit ho někam, kde se mu dostává obojího.
Já ho mám tedy spíše v polostínu, ale zatím to vypadá, že si nestěžuje. Uvidíme časem.
U nás z volné přírody takřka vymizel, takže pokud na něj někde náhodou narazíme, nesmíme ho vykopávat. Patří totiž mezi ohrožené druhy a tím pádem nám hrozí pokuta. Přiznám se, že mně by tohle nikdy nenapadlo, ale lidé jsou různí.
Hořec kvete na zahrádkách v období mezi květnem a červnem, mě kvete právě teď.
Internet píše, že bych ho měla přihnojovat pravidelně tekutým hnojivem což nedělám, asi na tom budu muset zapracovat. Moje mami po něm hrozně touží, takže v červenci jí kousek odkopnu a chlapec poputuje  o zahrádku dál.

Včera jsem byla sekat na zahradě trávu a opět jsem se na něj nemohla vynadívat.

Dnes u nás prší, takže můj posekaný trávník dostane svůj zasloužený díl vláhy.

Hezkou sobotu vám všem
přeje vaše EvaLuna

Modřenec

Neznám ve svém okolí asi nikoho komu by na jaře nezdobil zahrádku.
Je to mrazuvzdorná trvalka, která se množí cibulemi.  Řekla bych, že někdy stačí opravdu málo, třeba spadlá cibulka když jedete vyvézt kolečko ze zahrady a modřenec se sám uchytí v půdě a zakoření. Neumím si jinak totiž vysvětlit že jich mám pár i v trávníku. Určitě jsem je tam nesázela.
Modřenec vytváří přízemní růžice, které mají tmavě zelenou barvu listů. Květ bývá nejčastěji tmavě modrý ve tvaru šištice. Vím, že existují i v bílé, žluté a růžové barvě, ale ty na zahradě nemám.
Po odkvětu se nesmí ( ostatně jako skoro všechny cibuloviny ) stříhat ani listy, ani květy. Je to kvůli tomu, aby se nám živiny z rostliny stáhly do cibulky.
Modřenec můžeme ostříhat až když jsou všechny jeho nadzemní části úplně suché.

Vyhovuje mu slunečné stanoviště, snese i polostín a má rád sušší a ne příliš přemokřenou půdu.
Pokud někomu chceme darovat modřenec, stačí mu dát na podzim pár cibulek, které se sází 6-8 cm hluboko. Víc se o něj starat nemusíme.

Mně už na zahradě skoro odkvetl, ale mám ho ráda, protože mi vždycky na jaře rozsvítí záhonky.

A jak je to u vás ? Také ho máte na zahradě ????

Hezkou i když trošku studenou sobotu vám přeje
vaše EvaLuna

PS: na Seznamu dnes psali, že v Německu sněžilo !!!! No nazdar.

Šlehačkové koláčky

Dnes jsem se co se týče pečení trošku rozvášnila. Pekla jsem šlehačkové koláčky a musím říct, že za ten čas to stálo.
Pekla jsem je poprvé a povedly se na první dobrou.
Recept mi přistál do e-mailu, kam mi chodí recepty z TOP RECEPTŮ a zaujal mě na první pohled.
Dnes nadešel jeho čas a rodina pochvalou nešetřila....... no ještě aby ne když už jsem se s nimi tak dělala.

a tady kdyby někdo chtěl recept.
Nemá totiž cenu ho sem přepisovat když ho jeho autorka i s postupem popsala na jedničku s *.

https://www.toprecepty.cz/recept/46715-slehackove-kolacky/

přeji všem dobrou chuť a krásný zbytek 1. májového večera
vám všem přeje
vaše EvaLuna