Moje Genius Loci

Moje Genius Loci

sobota 17. listopadu 2018

Jablečný drobenkový koláč

Jak jsem psala v minulých příspěvcích, jsme teď tak trošku zavaleni jablky. A tak jsme včera moštovali a dneska jsem upekla buchtu. A protože jsem popleta, spojila jsem si dva recepty.
Výsledek - luxusní.
Původně jsem totiž chtěla dělat karlštejnský koláč, ale říkala jsem si, že při mém štěstí nedostanu buchtu z pekáče. A tak jsem volala sestřence pro radu.  Jenže už jsem měla částečně smíchané těsto na koláč a tak mi nezbylo nic jiného, než doplnit zbytkem receptu z druhého koláče. Výsledek je něco mezi drobenkovým a karlštejnským koláčem.



Recept zde:

1 hrnek krupice
1 hrnek hladké mouky
3/4 hrnku cukru krystal
1 prášek do pečiva
10 dkg Hery
1 vejce


Uděláme těsto hodně podobné drobence.
Do vymazaného a hrubou moukou vysypaného pekáčku nasypeme těsto ( asi 2/3 ) a rukou trošku upevníme.

Na těsto dáme:

1 1/2  tvarohu ve vaničce ( dávám obvykle polotučný )
Můžou být i dva, ale já budu zítra péct koláč znovu, tak jsem si tvaroh rozdělila.
1 vejce
1 vanilkový cukr
1-2 lžíce cukru

Promícháme metličkou a lžící naneseme na těsto.

Na tvaroh naneseme nastrouhaná jablka  ( cca 5 -6 ks podle velikosti ) do kterých jsme si přidali skořici a jeden vanilkový cukr ( pokud budou kyselejší jablka, samozřejmě osladíme dle chuti )  zasypeme zbytkem drobenky a úplně nahoru nastrouháme máslo. Pekla jsem na horkovzduch při 150 stupních asi 40 minut. Kdo chce, může po vychladnutí koláč ještě posypat cukrem.

Hezkou sobotu přeje a všechny vás zdraví
vaše EvaLuna

pátek 16. listopadu 2018

Poslední dny

všechny vás zdravím, dnes je krásně. A také si myslím, že je to jeden z posledních dnů, kdy se dá ještě něco udělat na zahradě. Příští týden už hlásí místy sníh a to tam tedy hrabat listí a sbírat spadaná jablka fakt nepůjdu. Dneska jsem měla dokonce pomocníky, tak nám práce doslova mizela před očima.
Jsem ráda, že jsme to stihli před opravdovým nástupem zimy.



Chodit v popadaných a napůl shnilých jablkách není nic moc, ale dali jsme to.


Koleček jsme vyvezli hodně .....



Stihla jsem novým stromkům udělat i peřinky před zimou a mrazem



Na staré stromky jsem také nezapomněla ...... ty budou asi v zimě koukat, že jim netáhne pod kořeny.


A tady už shrabáno a uklizeno.



Zahrada v rámci mých omezených možností hotová. Zase se tam podívám až na jaře.

Přeji všem krásný sluneční víkend.
všechny vás zdravím
vaše EvaLuna

neděle 11. listopadu 2018

Houbová sezóna

na jedné ze zahrad zřejmě v plném proudu. Včera jsem byla zazimovat klematisy a nestačila jsem zírat. Houby, kam se podíváš. Jako loni se jich tam pár vyskytlo, ale letos se tady houbičky fakt překonaly !!!
No nic, vzala jsem hrábě a shrabala je včetně popadanýho listí. Zůstaly z nich na trávě ošklivý černý fleky.  Ach jo, čeho já se na tý zahradě ještě nedočkám.



Tyhle drze trůnily v záhonu




Fotky nejsou žádná sláva, fotila jsem mobilem a počasí nebylo nic moc, ale pro představu kolik mám na zahradě hub to stačí. Kdyby to alespoň byly hřiby ...........

Dnes už je zase neděle, počasí venku typicky podzimní.
Jestli nepůjdu na zapomenutou zahradu vyvézt pár koleček jablek tak asi zalezu někam do kouta a budu si číst.

Hezkou neděli vám všem přeje
vaše EvaLuna

sobota 10. listopadu 2018

Ten, kdo tě miloval

včera kino. Těšení veliké, zklamání ještě větší.
Filmy Marie Poledňákové mám ráda, vždy to pro mě byla záruka kvality. Tohle se fakt, ale fakt nepovedlo Nejhezčí na filmu asi byly záběry Chebu v zimě. Při odchodu z kina jsme se všechny shodly, že film neměl ani pořádný děj, ani žádnou hlášku, která by mohla vstoupit do historie.
Takže nejlepší na celém tom pátečním odpoledni byla káva před a nákupy po filmu.

zdroj obrázku:falcon

A zřejmě aby se nám zvedla nálada, káply jsme na super milou a ochotnou prodavačku, která by nám snesla modré z nebe. Takže já úlovek v podobě dvou svetrů a kalhot, kámoška svetr a kalhoty.

Hezký večer vám všem
přeje vaše EvaLuna

neděle 4. listopadu 2018

Zapomenutá zahrada

Kdysi dávno, asi tak před 10 lety jsme koupili zahradu.
Nikdy jsem tam nechodila, prodal nám ji starší pán, který se s námi domluvil, že ji bude užívat, dokud bude moci. Vůbec nic proti, zahradu máme ještě vlastní, takže žádný problém.
Letos jsem se tam byla po strašně dlouhé době podívat, protože jsem zjistila, že pán se tam zastaví párkrát do roka a nedělá tam nic, jako vůbec nic. Teď naposledy se tam zastavil pro vlašské ořechy, ale listí z ořešáku a popadaná jablka ho asi moc nezaujaly. Chápu, u zahrady nebydlí, nějaký věk už tady taky je, ale zahrady mi bylo fakt líto.
A tak jsem nějaká jablka otrhala, nějaká posbírala a nějaká už byla na hrábě.
Takže si ve volném čase který vlastně žádný nemám odvážím jablka ze zahrady. Natrhaná i v kolečku společně s listím.

Adoptovala jsem zahradu, uvidíme, jak budu pokračovat ...




Ořešák je velký, listí je hodně, jako fakt hodně.
Kdo má, zná.






Dokonce jsem ještě nasbírala nějaké ořechy, které suším a použiji na pečení vánočního cukroví ...




Co je to za jablka nemám zdání.
Na chuť jsou dost kyselá, ale na štrúdl parádní.

A tak jsem jim začala říkat štrúdláky.

Přeji všem hezký nedělní večer
všechny vás zdravím
vaše EvaLuna