Moje Genius Loci

Moje Genius Loci

neděle 30. září 2018

Po čem muži touží

Tak tenhle film jsme chtěly vidět. A taky viděly. Pokud hledáte českou komedii u které se chcete jenom pobavit a nečekáte od filmu nějakou hlubokou myšlenku - jděte do toho.
Anička Polívková je skvělá herečka, komediantka tělem i duší, které nedělá problém dělat si legraci sama ze sebe. A to v tomhle filmu bezesporu využila. Místy je její role chlapa v ženském těle trošku až moc přehrávaná, ale to bylo dané scénářem a ne herečkou.


zdroj obrázku: kinobox.cz


My jsme se v kině zasmály a o to šlo. Jestli se budete chtít na film:
PO ČEM MUŽI TOUŽÍ  podívat je jenom na vás.
Za nás DOBRÝ ............

hezký večer všem přeje
vaše EvaLuna





pondělí 24. září 2018

Zámek Jezeří

Občas jsou cesty osudu a návštěv památek nevyzpytatelné. To se takhle jednou večer díváme na televizi a dávají rozhovor s kastelánkou zámku Jezeří. Mluvila moc zajímavě, a tak jsme si řekli, že se na něj jednou určitě pojedeme podívat. A protože jsme byli ten den v Panenském Týnci, naše cesta pokračovala dál na Jezeří.


Ten kopec jsem si musela prostě vyfotit.


Zámek nemůžete minout, cesta je krásně označena. Velká pochvala paní kastelánce.


A pěkně dupeme do kopce .............


A potom zase kousek z kopce ........



Z důvodu rekonstrukce se totiž chodí do zámku zadem, přes zahradu ....




Jezeří byl v jeho dávné historii původně hrad. Nikdo neví kdy byl původně postaven a tak se jeho vznik datuje k první písemné zmínce z roku 1363 - 1365 !!!!
A stojí dodnes, neuvěřitelné. Další neuvěřitelnou věcí která mě zaujala je to, že na zámku je celkem 244 místností, z toho je v současné době 15 přístupných veřejnosti.
Neumím si ani představit, kolik času a obrovského úsilí to stálo dát to do stavu, v jakém se v současné době zámek nachází.



Obrovskou zajímavostí se kterou jsem se na zámku setkala byl fakt, že na prohlídku mohli i pejsci.
Zámek totiž není zařízen původním nábytkem, protože něco si odvezla rodina Lobkoviczů, které zámek jako poslednímu majiteli patřil a velká část původního inventáře byla rozkradena nebo zničena. Zámek byl dokonce v tak špatném stavu, že ho rodina Lobkoviczů věnovala státu, protože jeho opravu by finančně nezvládla ani omylem.


A tady je opravený strop, který se původně propadl a musel být nahrazen jiným. Do budoucna se počítá se zakrytím desek a podbitím stropu prkny.


A tady už je jiný svět. Místnost, kde se na zámku pořádají koncerty.


A tady zimní zahrada. Původně prý byla daleko větší, ale mě by úplně stačila v této velikosti


A tady se díváme na schody, které vedly z pokoje zámecké paní do pokoje zámeckého pána.
Představa, že se po tomhle schodišti ženu za manželem v dlouhých šatech s vlečkou, no nevím.
Asi bychom se tak často neviděli.



Ložnice zámecké paní pochází jako všechno vybavení zámku z darů nebo bazarů.


A tady ložnice pána ....


Obrazárna

Zámek v dnešní podobě. Myslím, že na to čím vším prošel vypadá zachovale.
Co myslíte ????
Pokud vás moje prohlídka zaujala, níže jsou uvedené stránky zámku, kde je popsáno vše.

https://www.zamek-jezeri.cz/cs


A to je z našeho výletu vše
všechny vás zdravím
vaše EvaLuna



neděle 23. září 2018

Panenský Týnec

Dnes opravdu nastoupila vláda podzimu. U nás je celý den zataženo, poprchává, prostě počasí, které láká ke knize a kávě. Musím říct, že to mám dneska splněno. Dopoledne jsem uvařila oběd  a na odpolední mlsání udělala spoustu palačinek, ale potom jsem se zašila s knihou v ruce do pelíšku a nevystrčila z něj nos. Tělo si řeklo, tělo dostalo.
Alespoň jsem trošku odlehčila koleni, které mně pobolívá čím dál víc a žlučník nebo žaludek se taky občas ozve víc, než bych chtěla.
Já jsem ráda, že jsme podnikli výlet minulou sobotu, protože to ještě bylo počasí ukázkové a na výlet jako stvořené.
Navštívili jsme Panenský Týnec, o kterém jsem do té doby neměla tak nějak ani tušení.
A rozhodně jsme nebyli sami.




Tudy se vchází do zbytku chrámu ....



Záleží na vás a počtu turistů kam si stoupnete a necháte působit energii.



 



Z místa vyzařuje opravdový KLID.



 A tak jsme v Týnci načerpali nějakou tu energii a vyrazili směr zámek.
Ale o tom až příště.

Hezký zbytek deštivé neděle
vám všem přeje
vaše EvaLuna

neděle 16. září 2018

Zahradnictví a keramické trhy v Berouně

Minulý týden jsme opět výletovali, tentokrát byl naším cílem opět Beroun a ještě před ním krátká návštěva mého oblíbeného zahradnictví.
Tentokrát jsem se tolik v nákupech nerozvášnila, protože zahradu nenafouknu a pokud z ní nechci mít prales, musím chtě nechtě končit s nákupy.
Takže nákup byl skromný, ale mé srdíčko opět plesalo když jsem procházela mezi upravenými záhonky. Radost pohledět.


Tuhle trávu jsem musela mít, krásná, že ?





 .

A potom směr Beroun. Letos byla návštěvnost mega velká. Kdo z vás jste tam byli, určitě mi dáte za pravdu. Na parkovišti na louce už nebylo žádné volné místo, museli jsme čekat až nějaká auta vyjedou, ufff. Naštěstí to netrvalo dlouho.
Na náměstí lidí jako mlhy, a to doslova. Navíc se udělalo horko a tak jsme jen obešli náměstí, dali jsme si k jídlu troufám si říct nejdražší brambory s klobásou ve střední Evropě a jeli jsme domů.
Nevšimli jsme si totiž cedulky pod úrovní pultu, že 10 dkg je za 100,-- Kč a tak nás dvě mističky tohoto pokrmu přišli na rovných 480,-- Kč !!!! Takže pozor na cedulky, když si jich nevšimnete jako my, máte smůlu.











Já jsem si nakonec přikoupila jenom nějaké zápichy k bylinkám co mi ještě chyběli a keramické květiny sobě a mamce. Přidala jsem je do vázy k sušenému obilí a moc jim to tam sluší.
Toliko k našemu výletování z minulého týdne.

Hezkou neděli všem přeje
vaše EvaLuna

pondělí 10. září 2018

Štrůdl podle babičky


Včera jsem se mihla na zahradě, potřebovala jsem si tam něco odložit ( kytky ze zahradnictví Erica )
musím vymyslet kam ty chudinky zasadím. Místo už tam není žádné, ale co, chryzantémy dám do truhlíku, vřes je malej, někam se vejde, no a tu trávu ještě někam natlačím. Je hezká, bude dělat parádu.
Ale abych se dostala k jádru pudla. Hodila jsem řeč se sousedkou a ta mi nabídla jablka. Má jich plný strom a neví co s nimi. A tak jsem si jich vzala pár na buchtu a pár na jablko-hrušková povidla.
Hrušky totiž dneska přinesla kolegyně do práce.
A konečně k tomu štrůdlu.
Spojila jsem dva recepty a výsledek je luxusní štrůdl s pudinkem. Včera jsem nemohla najít recept a tak jsem pátrala na blogu a také ho nenašla. A tak než ho zase někam založím, zapíšu si ho raději
do receptů.

Těsto:

42 dkg hladké mouky
sůl
2 žloutky
1 Hera
2  lžíce octa
10 lžic vody

Všechno smíchám v kuchyňském robotu, ideálně nechat v lednici zabalené do potravinové fólie trošku ztuhnout. S těstem se pak lépe pracuje.
Těsto rozdělíme rovným dílem na dva kusy. Jeden díl vyválíme a pomocí válečku přeneseme na plech na pečící papír. Posypeme kokosem, piškotovými drobečky nebo strouhankou jak je kdo zvyklý. Dáme jablka, nakrájená na malé kousky, která jsme osladili a promíchali se skořicí.


Na ně nalijeme pudink. Dva vanilkové pudinky uvaříme spolu s vanilkovým cukrem a dvěma lžícemi krystalového cukru ve 3/4 litru mléka. Nalijeme na jablka.


Vyválíme druhou placku a opět přeneseme pomocí válečku na první placku.


Já ještě zarovnávám strany rádýlkem, obě se spolu krásně spojí a pudink potom nevytéká. Propíchám nožem nebo vidličkou aby mohla utíkat pára a peču dozlatova jako klasický štrůdl. Po vytažení z trouby pomažu máslem, těsto krásně změkne a posypu cukrem. Když štrůdl vychladne, dám ho do lednice uležet do druhého dne.


A tady už je štůdlík v řezu.


A ještě se musím pochlubit jak mi krásně kvetou slunečnice, které jsou doslova rájem pro čmeláky a včely. Tak ať jim chutná.
.



 Hezký večer vám všem přeje
vaše EvaLuna







neděle 9. září 2018

Pod nebem Cornwallu a švestková povidla

Poslední ze " série " knížek odehrávajících se v Cornwallu se jmenuje Pod nebem Cornwallu.
Knížka opět nenadchne ani neurazí. Pro deštivé večery pod dekou a s kávou vedle na stolku proč ne. Patří do série tzv. odpočinkových knih, žádné násilí, pokud tedy nepočítáte ženu, kterou vám poslal do cesty osud. Sice není násilnická, ale příjemnou povahu tato ženština opravdu nemá.
Jak dopadne příběh mladé Demi a starší Vitorie ?
Tak to si musíte přečíst.

zdroj: google


Anotace:

Tajuplný romantický příběh z pera oblíbené spisovatelky, v němž se proplétají osudy dvou hrdinek, je opět zasazen do nádherné přírodní scenérie Cornwallu. Mladá smolařka Demi se po smrti matky a rozchodu s přítelem stěhuje k dědečkovi do Cornwallu, zatímco čerstvá vdova, bohatá záletná šedesátnice Victoria z panství Boscawen, si hodlá užívat života plnými doušky. Žádná z žen však netuší, že se jejich cesty nečekaně protnou a život se jim obrátí vzhůru nohama…



Já jsem teď nastavena do módu švestkových povidel, sešlo se mi celkem slušné množství švestek a tak povidluju jako drak. Na netu jsem si našla recept na pečená povidla a vypadá to, že jsem si z toho množství asi zavařila troubu a odešlo mi topné těleso. Zase starost, ach jo.
Když se daří, tak se daří, ale povidla jsem naštěstí stihla dodělat.
Kdyby měl někdo zájem tak tady je postup na jejich zpracování:

http://www.korenizivota.com/pecena-povidla-bez-michani/

Paní to má zpracované na 1* a tímto jí patří můj veliký dík.

Hezkou neděli všem
Všechny vás zdravím
vaše EvaLuna