Koniklec obecný

se píše na kartičce, kterou jsem loni píchla do záhonu hned vedle kytky. Dobře jsem udělala, protože si nikdy nejsem jistá ( kromě narcisek a tulipánů ) co mi na té zahradě vlastně roste.

A tak jsem si slíbila, že se budu snažit postupně zapisovat květenu co jsem si v záchvatu zahradnických nákupů píchla do záhonů. Začnu s koniklecí ať už se to píše jak chce.
Takže to, že Koniklec patří do čeledi pryskyřníkovitých  mě zase až tak netankuje, důležitá informace pro mě je, že je jednak chráněný a hlavně, že je JEDOVATÝ !!!! Jako skoro všechny kytky.

Je to trvalka, to můžu potvrdit, úplně v pohodě přežila už druhou zimu a to jsem ji ničím nepřikryla.
Kvete v březnu až dubnu, to také souhlasí, teď kvete opravdu krásně.
Nároky na světlo - plné, také souhlasí, svítí na ni sluníčko skoro celý den. Tedy když zrovna svítí.
Vláha - střední až nižší, dobře vědět a zbytečně na ni neplýtvat vodou.

Množení - semenem, to jsem nezkoušela a ani zkoušet nebudu. Sice jsem se dočetla, že se semena mohou šířit větrem a poté hned jak dopadnou na zem se provrtají do země, ale nikde jinde na zahradě mi neroste, takže má asi líná semena.

Při sázení se mají dodržovat mezery cca 40 cm, to já určitě nemám. Ale možná to jednou budu potřebovat.

A ještě perlička nakonec. Dříve se věřilo, že kořen koniklece dokáže zahnat morovou nákazu.
Upřímně doufám, že tohle nebudu nikdy potřebovat zjistit.

Tak, první kytka z krku. Až bude čas, nálada a bude zase něco kvést, budu se snažit pokračovat.
A až si příští rok nebudu moci vzpomenout co mi to na záhonku takhle krásně kvete, podívám se do sekce Moje kytičky.

Přeji všem hezký večer
vaše EvaLuna