Na hraně zákona

 ne já, ale název knihy od Nory Robertsové. Přinesl ji Ježíšek a protože má knížka pouze 304 stran, nebyla to v podstatě žádná velká výzva. Za dva dny jsem jí slupla doslova jako malinu. 

Sarah se rozhodne opustit pohodlný život ve Filadelfii a vydá se na divoký západ do Arizony, kde chce najít svého otce. Záhy zjišťuje, že tady platí jiná pravidla a jiné zákony, než na jaké byla coby městská dáma z východního pobřeží zvyklá. Je však rozhodnutá vytrvat. Není žádná rozmazlená slečinka, je silná, tvrdohlavá, odhodlaná a ví, co chce. Stejně silný, tvrdohlavý a odhodlaný je Jake, napůl běloch, napůl Apač, který se snaží v Arizoně bojovat proti bezpráví, bezuzdnému loupení a zabíjení. Setkání se Sarah je pro něj osudové. I když dělá všechno pro to, aby jí nepodlehl, snaží se ji chránit a brzy si uvědomí, že se mu v její přítomnosti líbí. Mnohem víc, než by si přál.

Knížka se četla dobře, hlavní hrdinka není žádná rozmazlená slečinka, jak by se mohlo na první pohled zdát. A když má od začátku svého pobytu v Arizoně ochránce, který je vždy ve správnou dobu na správném místě zvládne se s jeho pomocí přizpůsobit úplně jinému životu než na jaký byla dosud zvyklá.

Zítra do práce, takže dnes si musím připravit na ráno věci na sebe, protože jsem v podstatě zvládla skoro celé svátky chodit v domácích úborech. Uvidíme jestli ráno zapnu kalhoty a hlavně, jestli bude mít  budík dost silné vyzvánění, aby mě vzbudil.

Všem kdo bude zítra vstávat po dlouhém volnu do práce jako já, přeji probuzení bez velkého šoku. 

Hezký zbytek nedělního dne a ráno vykročte pravou nohou z postele.

Všechny vás zdravím

vaše EvaLuna