Asi to nebyl dobrý nápad

Dovolená, magické slovo, které v mnoha lidech evokuje odpočinek. Já jdu o dovolené proti proudu.
Rozhodla jsem, že se bude předělávat obývák. Pravdou je, že si to po těch sto letech zaslouží.
Venku teploty kolem 40 stupňů a u nás celý byt vzhůru nohama. Jak vám do paneláku naběhne řemeslník se sbíječkou v ruce, je zle. Kdo to zažil, určitě mi dá za pravdu. Prach je úplně všude.
A věci z obýváku taky všude. Sama jsem musela uznat, že máme hodně věcí, jako hodně.
Jsou všude. Všechno je zastavěné, skoro nikam se nedostanu. V bytě jsou uličky jenom na průchod nezbytně nutný a to ještě v mnoha případech bokem. Když potřebujete vystěhovat kompletně celou jednu místnost je to zlý. Tohle budu dávat dohromady ještě na Vánoce.
Když se kácí les, padají třísky a u nás jich padá hodně. Kontejner na odpad je v posledních čtyřech dnech můj nejlepší kamarád. Když jsem zhruba všechno v rámci možností uklidila po elektrikáři, přišla na řadu podlaha.
A protože nic nejde bez komplikací, podlahář zjistil, že nějaký všeuměl před námi spoustu děr jenom neuměle zasádroval a navíc byla prasklá podlaha přes celou místnost. Takže bruska a opět prach všude. Venku písek ze Sahary, doma prach z betonu. Úklid mi komplikuje ekzém, který se mi po neustálém používání rukavic udělal na rukou. Večer chodím spát v bavlněných rukavicích s rukama namazanýma kortikoidovou mastí.
Jedinou výhodu v panujících vedrech vidím v tom, že bude dobře schnout stěrka na podlaze.

zdroj: bydlení instory.cz

I takhle může vypadat zasloužená dovolená ..............

S hadrem v jedné a se smetákem v druhé ruce vás zdraví
vaše EvaLuna

Bílá šalvěj

Prostě jsem jí musela mít. Jenže kde ji sehnat ? Až jednou ...........
Vešla jsem do květinářství a tam ji měli. A byla moje. Hned jsem ji zasadila a poctivě ji zalévám, protože v těchto vedrech která u nás teď panují by bez zálivky určitě nepřežila.
Zatím to vypadá, že se má čile k světu.

Není šalvěj jako šalvěj. Šalvěj lékařskou už samozřejmě na zahradě mám, už jsem ji jednou ostříhala a usušila na čaj. Spolu s meduňkou a levandulí bude určitě zpestření mého čajového jídelníčku.

O bílé šalvěji se říká, že čistí a proto se používá jako vykuřovadlo. Je to snad nejoblíbenější očistné vykuřovadlo vůbec.

Rodové jméno Salvia, anglicky sage, česky šalvěj pochází z latinského salvia/salvare, které v překladu znamená zachráním ( uzdravím ). I to o bylince hodně vypovídá. Svazek se dá koupit, ale byla jsem celkem překvapená, že nestojí pár korun.

Šalvěj se dorůstá výšky až jeden metr !!! Jestli to tak bude, bude na mém vyvýšeném záhonu kousek od oblohy. Co je velmi důležité ( hlavně pro mně ) je to, že bílá šalvěj není mrazuvzdorná a tím pádem je třeba ji na zimu přenést dovnitř. To bude u nás v paneláku asi trochu problém, ale mám ještě spoustu času ho vyřešit. Jsem ráda že jsem šalvěj sehnala jako rostlinku, protože pěstování ze semen je velmi složité a já opravdu nejsem trpělivá osoba která by čekala několik týdnů nebo měsíců až a jestli mi vůbec vyklíčí. Ve světle těchto informací se divím, že rostlinka stála necelých 80,-- Kč.

Zatím mi dělá ozdobu na záhonu a to je pro mně to hlavní.

Prodloužený víkend utekl jako voda, dnes je neděle a to znamená, že zítra jdeme opět do práce.
V noci nám malinko sprchlo, nebylo to sice nic moc, ale každá kapka se počítá.

Všechny vás zdravím
vaše EvaLuna

Kohoutek věncový

je další kytičkou na zahradě. I když v mém případě se jedná spíše o kohouta. Je totiž poměrně vysoký, ale nádherný. Dělá radost nejen mě, ale i včelám a motýlům. Loni a letos na jaře jsem jeho růžice zasadila do záhonu a teď se těším z jeho nádherných květů. Množí se také samovolně semeny z odkvetlých květů, takže se nemusíme bát toho, že bychom o něj přišli. Co na něm oceňuji je i to, že nepotřebuje pravidelnou zálivku, snese i dlouhodobé sucho, nejdou na něj žádní škůdci, nemusí se hnojit a je mrazuvzdorný. Za mně ideální rostlina do zahrady.

Po odkvětu ho necháme volně vysemenit, nebo prostě jenom semínka z uschlých tobolek vytřeseme a nasypeme tam, kde ho chceme mít v příštím roce. Informace na Googlu se liší, někde píšou, že je to dvouletka, někde že trvalka. 

Já osobně zkusím růžice nechat na záhonu a uvidím jak to bude vypadat v příštím roce.

Sousedka, které se rozmnožuje je totiž určitě ze záhonu nevykopává. Zkusím a uvidím.

A co vy ? Máte ho někdo na zahrádce ?

Dnes je konečně příjemné počasí, kdyby takové chtělo vydržet celé léto , určitě bych se nezlobila.

Nějak ta vedra co nám posledních pár dnů panovala nedávám. Ještě kdyby do toho občas zapršelo a bude to značka ideál. Ale to už bych asi chtěla moc...........

Hezký sváteční pátek všem přeje

vaše EvaLuna

• 
  

Velhartice

hrad, který vás mile překvapí. Více než sedm staletí vypíná své hradby na skalnatém ostrohu nad řekou Ostružnou.
To jsou úvodní slova z letáku, který jsem ukořistila v informačním centru v Sušici.

A překvapil. Na začátku nás sice překvapilo vstupné, které se platí i když nejdete na prohlídku, ale chcete se jenom projít po nádvoří, ale zase na druhou stranu jsme chápaly, že z něčeho se hrad prostě opravovat musí a každá koruna dobrá. Po uhrazení vstupného 80,-- Kč jsme tedy mohly vejít. Předpokládám, že vstupné do zámku se platí zvlášť, ale my jsme na prohlídku nešly a tím pádem nás to nemuselo zajímat.

Hrad byl založen na přelomu 13. a 14. století jako rodové sídlo pánů z Velhartic. Na stavbu započatou Bohumilem z Budětic navázali Bušek starší i mladší z Velhartic.
Dalším významným držitelem hradu byl v 15. století Zdeněk Lev z Rožmitálu, který získal pro Velhartické panství několik dalších privilegií, například možnost těžit drahé kovy.

My zahradnice amatérky jsme obdivovaly kytičky, které rostly všude kolem. A zídky, přírodní kámen a v něm skalničky se nám líbily moc.

Součástí vstupu je i výstava v objektu hospůdky.
Takže kdyby vás zajímalo z jakého kamene je hrad postaven, je to křemenec.

Šachy jsme si nezahrály, protože figurky vypadaly, že jsou dost těžké. Ale do celkové atmosféry hradu zapadaly skvěle.

Tak jsme si místo šachové partie daly raději limonádu a kochaly se ve stínu pohledem na hrad.
Vůbec nechápu, jak mohly naši předkové postavit takovou nádheru která překoná staletí bez jakékoli těžké techniky. Hold kdo umí, ten umí.

A to je z našeho výletování vše.
Víkend jsme si užily a to bylo to hlavní.

Přeji všem krásnou, i když upršenou neděli.
všechny vás zdravím
vaše EvaLuna

Rozhledna SVATOBOR

Šumava, kousek od Sušice. Dohromady celkem 8 žen na prodlouženém víkendu. A výlety ......
Po snídani jsme daly hlavy dohromady a vymyslely předběžný plán. Naše první cesta vedla do Sušice. Z chalupy kde jsme měly ubytování to byl kousek. V Sušici jsme se osvěžily kávou, domácí limonádou a kdo si chtěl zvednout cukr v krvi, dal si zákusek nebo zmrzlinu. Omrkly jsme pár obchůdků, na nejvyšší příčce se umístila květinářství a hned za nimi kavárna na náměstí. Lanové centrum jsme omrkly jenom z bezpečné vzdálenosti. Do korun stromů se nám nechtělo, věk a vedro pracovaly proti nám.

Další zastávka, rozhledna Svatobor. K rozhledně se dalo téměř zajet autem a to rozhodně nebylo na škodu. Ba naopak. Bylo třeba šetřit síly na výšlap 182 schodů a zdolat tak vrchol rozhledny. Vstupné 40,-- Kč je lidovka a tak jsme si  skoro všechny koupily ještě magnetky nebo turistickou známku. Někdo na památku, někdo jako důkaz, že ty schody nahoru opravdu vydupal.  Přeci jenom udělat si vlastní foto z rozhledny se počítá. Ani jedna z nás není sportovec, ale kdo se vydal nahoru, došel.

Rozhledna leží na mystické hoře Svatobor a je vysoká 31,6 m.

Svatobor je místem, které bylo zřejmě osídleno již v dávné historii. Na jeho úpatí totiž byly objeveny stopy po primitivní polozahloubené chatě ze střední doby kamenné. U paty Svatoboru bylo objeveno i pohřebiště původní slovanské osady Sušice. Z vrcholu Svatoboru dokonce pochází i jeden ze základních kamenů Národního divadla vyzvednutý roku 1868. A podle pověstí se nachází pod horou velké podzemní jezero.

Jezero jsme sice nenašly, ale místní kuchyně se nedala minout. Venku u stolu pod obrovským slunečníkem to nemělo chybu. Jídlo výborné, pochutnaly jsme si moc .........

Pokud se budete někdy nacházet nedaleko Svatoboru, určitě doporučuji jeho návštěvu.

Pokračování příště.

Hezký večer všem
přeje vaše EvaLuna

Čínský karafiát

Letos kvete jako blázen. Vůbec si nepamatuji jestli kvetl loni. Nějak jsem ho asi nezaregistrovala.
Zato letos bych ho určitě nepřehlédla a myslím, že ani nikdo jiný. Barva je úžasná a jako bonus jsou jeho květy jako z reklamy na kytky.

Posuďte sami:

A vypadá to, že jich ještě hodně bude. Jen tak dál ty můj krasavečku.
Ještě si musím vygooglit co s ním až odkvete. Ráda bych ho nějakým způsobem uchovala na záhonu i když je to dvouletka. 

Hezký večer všem vám přeje
vaše EvaLuna

Je to radost

Pastva pro oči. Miluji to. Rozkvetlá zahrada je fakt nejvíc. Tohle období mám strašně ráda. Kytičky co jsem zasadila a snažím se o ně s láskou pečovat všechny krásně kvetou.

Orlíček o kterém jsem si myslela že nepřežil zimu. A přežil, jenom kvete později než ostatní

Kosatce, co jsem zachránila když je někdo vyhodil do lesa.

Mavuň červená, je nádherná a samý květ

Jarmanka se taky činí.

Do vlčího bobu se mi daly letos mšice, ale postříkala jsem je Mospilanem a vypadá to, že zabral.
Teď ještě aby mi květy nesežrali slimáci a budou také nádherné.

Klematis, neuvěřitelné kolik má květů a podle poupat ještě mít bude.

Zahrada je dřina, o tom žádná, ale obrovská odměna když všechno kvete.

Hezkou sluníčkovou neděli
vám všem přeje
vaše EvaLuna

DUCH

všichni jistě známe film DUCH v hlavní roli s Patrikem Swayzem a Demi Moore. Je to klasika, která končí tím, že na konci filmu nezůstane jedno oko suché. Proto jsem byla celkem zvědavá, jak si s tímto tématem poradili v Divadle JK Tyla v Plzni v podobě muzikálu. My jsme navštívily tento muzikál s mojí mami včera a klobouk dolů. Jedním slovem " nádhera ".
Moc jsme si to užily, obě. Za mně palec nahoru.

zdroj: djkt.eu

zdroj: djkt.eu

zdroj: djkt.eu

V muzikálu jsou nádherné písničky, herecké obsazení na jedničku a po celou dobu představení bylo vidět, že si to herci opravdu užívají.
Pro nás opravdu jedinečný zážitek.

Krásnou sluníčkovou neděli vám všem
přeje vaše EvaLuna

Mít či nemít ?

Zamilovala jsem se, jezdím kolem nich každý den. Rostou na kraji lesa a je jich tam hodně, jako fakt hodně. Žlutý kytičky kam se podíváš. Dnes jsem jela na chatu k našim a po cestě jich taky bylo mraky. A tak jsem začala pátrat co je to vlastně za keře co tak všude krásně kvetou. Nebyla jsem líná zastavit auto a jednu si vyfotit. Doma jsem začala pátrat a Google ukazuje, že by se mohlo jednat o čilimník ( janovec ) metlatý.
Jistá si nejsem, ale začínám zcela vážně uvažovat o tom, že si jeden pořídím do zahrady.
Líbí se mi totiž moc. Je jedovatý, ale to by asi v mé zahradě nebyl první ani poslední. Postupně zjišťuji, že mám na zahradě jedovaté skoro všechno. Jíst ho v žádném případě nehodlám. Uvidím jak se rozhodnu. Co myslíte ?
Byl by v záhonu krásný ? Nebude příliš invazivní ? Abych si za pár let nedrbala hlavu co jsem si tam zasadila.

Fotky nic moc, fotila jsem v rychlosti mobilem. Začalo totiž poprchávat a obloha byla úplně černá.
Nakonec z deště sešlo, mraky rozfoukal vítr a zase je klid po pěšině.

Hezkou sobotu vám všem
přeje vaše EvaLuna

Zkouška odvahy

Tak tu jsem podstoupila dneska na zahradě, vlastně před ní. Čekalo mě totiž sekání novým křovinořezem. Ono tedy i kdyby mě čekalo starým, vyšlo by to nastejno. A proč ? Protože jsem s ním ještě nikdy nesekala.
Na sekání sekačkou jsem skoro odborník, na pomocníka do ruky co vypadá jako nůžky na baterii taky, ale křovinořez byla dnes moje premiéra.

Kdybych to sekala srpem (což taky neumím ), vyšlo by to ožižlání plevele asi nastejno.
Ale účel to splnilo, já mám bordel před zahradou " posekaný ", stejně je tam všude jenom kozí noha takže na design jsem nehleděla. Z mého pohledu křest ohněm dopadl na výbornou. Jenom si asi budu muset koupit nějaký igelitový obleček, protože jsem si chytře vzala tepláky a tričko s dlouhým rukávem a ani z jednoho kusu mé garderoby nechtěla tráva potvora pustit. Vážně jsem přemýšlela o tom, že domů pojedu jenom ve spodním prádle.
Nakonec jsem to ze sebe v rámci možností oklepala, ale o oblečku začínám opravdu vážně uvažovat.

Čeká mě totiž ještě posekání zapomenuté zahrady a tam je kozí noha všude a ještě půl metru vysoká. Vegani by se tetelili blahem, mé nadšení už je o poznání menší. Ale jednou jsem ji adoptovala, tak se pokusím dát ji do stavu alespoň vzdáleně připomínající zahradu.

Malinký rozdíl je vidět. Dělala jsem co se dalo.

Stihl jsem okopat i jahody, ale zase jsem je na noc raději přikryla. Přeci jenom ještě hlásí přízemní mrazíky.
Takže po zmrzlých odplachtuji a zbytek nechám na matce přírodě.

 Zase má pršet, takže se snažím při pěkném počasí na zahradách pokračovat step by step.

Hezké pondělí vám všem přeje
vaše EvaLuna

Hořec

je další ozdobou mého záhonku. Jedná se o trvalku. Já jsem ten můj koupila víceméně náhodou a určitě jsem neprohloupila. Je prostě nádherný a na záhonku naprosto nepřehlédnutelný.
Můžeme ho množit semeny, ale to je spíš vyšší zahradnická, takže pro nás amatéry přichází v úvahu pouze množení dělením. Google říká, že já mám hořec bezlodyžný.
Mám totiž krásnou tmavě modrou barvu, květy mají nálevkovitý kalich, jehož cípy jsou zúžené a zářezy mezi nimi blanité. Koruna je zvonkovitě nálevkovitá a v ústí tmavozeleně tečkovaná.

Hořec miluje světlo a teplo, takže je ideální zasadit ho někam, kde se mu dostává obojího.
Já ho mám tedy spíše v polostínu, ale zatím to vypadá, že si nestěžuje. Uvidíme časem.
U nás z volné přírody takřka vymizel, takže pokud na něj někde náhodou narazíme, nesmíme ho vykopávat. Patří totiž mezi ohrožené druhy a tím pádem nám hrozí pokuta. Přiznám se, že mně by tohle nikdy nenapadlo, ale lidé jsou různí.
Hořec kvete na zahrádkách v období mezi květnem a červnem, mě kvete právě teď.
Internet píše, že bych ho měla přihnojovat pravidelně tekutým hnojivem což nedělám, asi na tom budu muset zapracovat. Moje mami po něm hrozně touží, takže v červenci jí kousek odkopnu a chlapec poputuje  o zahrádku dál.

Včera jsem byla sekat na zahradě trávu a opět jsem se na něj nemohla vynadívat.

Dnes u nás prší, takže můj posekaný trávník dostane svůj zasloužený díl vláhy.

Hezkou sobotu vám všem
přeje vaše EvaLuna

Modřenec

Neznám ve svém okolí asi nikoho komu by na jaře nezdobil zahrádku.
Je to mrazuvzdorná trvalka, která se množí cibulemi.  Řekla bych, že někdy stačí opravdu málo, třeba spadlá cibulka když jedete vyvézt kolečko ze zahrady a modřenec se sám uchytí v půdě a zakoření. Neumím si jinak totiž vysvětlit že jich mám pár i v trávníku. Určitě jsem je tam nesázela.
Modřenec vytváří přízemní růžice, které mají tmavě zelenou barvu listů. Květ bývá nejčastěji tmavě modrý ve tvaru šištice. Vím, že existují i v bílé, žluté a růžové barvě, ale ty na zahradě nemám.
Po odkvětu se nesmí ( ostatně jako skoro všechny cibuloviny ) stříhat ani listy, ani květy. Je to kvůli tomu, aby se nám živiny z rostliny stáhly do cibulky.
Modřenec můžeme ostříhat až když jsou všechny jeho nadzemní části úplně suché.

Vyhovuje mu slunečné stanoviště, snese i polostín a má rád sušší a ne příliš přemokřenou půdu.
Pokud někomu chceme darovat modřenec, stačí mu dát na podzim pár cibulek, které se sází 6-8 cm hluboko. Víc se o něj starat nemusíme.

Mně už na zahradě skoro odkvetl, ale mám ho ráda, protože mi vždycky na jaře rozsvítí záhonky.

A jak je to u vás ? Také ho máte na zahradě ????

Hezkou i když trošku studenou sobotu vám přeje
vaše EvaLuna

PS: na Seznamu dnes psali, že v Německu sněžilo !!!! No nazdar.