Vyjímkou byly tři víkendy v srpnu, kdy byl zámek po čtyřech letech otevřen pro veřejnost. A protože jsme byli zvědaví, jestli tam nenarazíme na majora Halušku, vojína Kefalína, poručíka Troníka nebo ostatní pétépáky z Černých baronů které u nás zámek proslavili nejvíce vyrazili jsme směr Nepomuk.
Už když jsme přijížděli k zámku lehce mě chytal fantas. Auto na autě, hlava na hlavě. Prostě lidí jako mlhy.
Když už to vypadalo že ani nezaparkujeme, štěstěna se na nás usmála v podobě jednoho prázdného místečka. Takže jsme vyrazili směrem k zámku. Nebo jsme se tak alespoň domnívali. Že jdeme opačným směrem jsme zjistili, až když před námi začaly v lese prosvítat nepomucké paneláky. Takže otočka zpět. Pravda, dolů z kopce se šlo poněkud lépe. Ceduli zámek jsme prostě minuli. Ale vše se v dobré obrátilo a my jsme konečně dorazili k bráně. Na to, že bylo nedělní odpoledne potulovalo se na nádvoří lidí na můj vkus až až .Ale přece to nevzdáme když už nás u brány vítal svatý Jan Nepomucký. Zámek jsme prošli, napřed sami, později jsme absolvovali prohlídku s výkladem. Fotit se moc nedalo, protože to vypadalo, že se do místností všichni snad ani nevejdeme. Ještě teď se divím, že se pod námi neprobořila podlaha. Na prohlídce se nás tísnilo odhadem asi třicet lidí. To se mi stalo naposledy ve Versailles. Ale byli jsme rádi, že jsme se na zámek jeli podívat, protože další jeho otevření pro veřejnost je ve hvězdách. Takže - u mě dobrý.
Vstupenka - na památku
Cesta do zámku lemovaná bývalými kasárnami ....
Při vstupu nás vítal svatý Jan Nepomucký
Opravený zámek zvenčí
Fotografie původního zámku lemovaly chodby
Rodokmen
Na zámku byla výstava obrazů a fotografií ....
A takhle by vypadal jeden z pokojů ( tedy kdyby se dochoval )
Jedni z majitelů zámku ....
Jediný dochovaný strop v zámku, tedy jeho část. Původní velká místnost byla přepažena a asi třetina stropu byla vedle v místnosti přemalována na bílo. To může udělat jenom barbar.
Tak tohle jsem si musela vyfotit, nádhera co ????
Neděle se nakonec povedla. Počasí se umoudřilo a tak jsme si mohli v klidu dát kuřecí steak a pravou nefalšovanou malinovku. Tu jsem snad měla naposledy jako dítě. V klidu jsme si všechno prošli, tu a tam se zastavili u krámků se vším možným, nechyběla hudba, dobové kostýmy, šermíři a dokonce břišní tanečnice.
A to je z výletu na Zelenou Horu vše.
Všechny vás zdraví
vaše EvaLuna
Tak to jste měli bezva výlet!
OdpovědětVymazatJó, bývalá kasárna, taky u nás byly, zbouraly je a místo nich postavily supermarkety:-))
Jo supermarkety, ty jsou dnes všude.
OdpovědětVymazat