Když se daří tak se daří. V sobotu 17.5. jsme vyrazili na výše uvedenou akci. Říkala jsem si, že viděti pana Pohlreicha vařit na živo nemůže uškodit. A tak jsme s manželem sedli do vozu a hurá na Plzeň. Počasí se opravdu netvářilo příliš přívětivě, ale říkala jsem si, že to snad vydrží. No nevydrželo. Když jsme konečně vystáli frontu a byli jsme vpuštěni dovnitř spustily se první kapky deště. Naděje umírá poslední a tak jsem si řekla, že ten deštník nechám ještě v kabelce a jali jsme se prodírat davem směrem k pódiu, kde se měla odehrávat zmíněná show. Lidí všude jako mlhy, déšť zhoustl tak, že bylo nutné ten zatracený deštník vyndat a pomalu se sunout spolu s davem. Když jsme se konečně prodrali k pódiu právě vařila Markéta Hrubešová. Chvilku jsme se statečně třásli pod deštníkem, ale po chvilce jsme to vzdali. Z festivalu jsme odcházeli po půl hodině jako párek mokrých myší. Zdeňka Pohlreicha jsem nespatřila ani koutkem oka.
Ano, výlet se někdy opravdu nepovede. A to ani nemluvím o tom, že když už jsme byli v Plaze, zastavili jsme se v pobočce T-mobile. Tam jsme čekali hodinu a hotovi jsme byli za dvě minuty.
Výlet za všechny peníze. Snad příště.
A aby toho nebylo málo, odešel nám notebook do věčných lovišť, ze kterých se již nevrátil. I to je život.
A tak teď hledám všechna možná hesla a odkazy, které jsem měla na ploše a v odkazech kde se dá.
Ale už jsem zase zpět.
Vaše EvaLuna
No jo, vždycky se nedaří .... tak snad příště to vyjde:-))
OdpovědětVymazat