Potvrzeno !!!

Mám chřipku. Nemám virózu, nemám nachlazení, mám pravou, nefalšovanou chřipku, která mě katapultovala do postele - bez pardónu. Takovou bezmoc už jsem dlouho nezažila. Nejsem schopná nic a to doslova. Jenom ležím. Nemůžu ani jíst, ani moc pít, můj svět se uzavřel do trojúhelníku postel-záchod-koupelna. To je meta za kterou nejsem schopna zajít dál. A pořád si říkám že už snad bude líp. No, zatím není. Záda už z ležení necítím, potřebovala bych se alespoň trošku protáhnout a ulevit bolavým zádům, ale nejde to. Když se jen trošku sehnu, zvedá se mi žaludek. Takže předpokládám, že až se vyléčím z chřipky, tak si začnu dávat dohromady záda. Ach jo.

zdroj obrázku: google

Přeji vám, aby vás chřipka minula obloukem, opravdu není o co stát.
Krásný den všem, já si jdu zase lehnout.
Všechny vás zdravím
vaše EvaLuna

A už je to tady

V týdnu s chřipkou padl doslova můj starší syn, od včerejšího odpoledne asi bude řada na mně. Kašlala jsem celou noc, uvidíme, jak se bude situace vyvíjet dál. Není mi vůbec dobře, takže uvařím oběd a zalezu zpátky do peří. Ale na Pinterestu jsem našla nějaké citáty co by vás mohly potěšit.

zdroj všech citátů: Pinterest

přeji vám všem lépe strávený víkend než asi budu mít já.
Všechny vás zdravím
vaše EvaLuna

Ledová krása

pro mě něco nepochopitelného. Někteří lidé jsou šikovní a já před nimi opravdu hluboce smekám. Včera jsme se byli na skok podívat na náměstí na ledové sochy. Nádhera. Chtěla jsem si je vyfotit, ale polovina Plzně měla ten samý nápad, takže pokud jsem se náhodou propletla davem lidí a ukořistila fotku ideálně bez malých dětí, které ke mně nepatřili, považovala jsem to za velké štěstí. Některé, jako třeba ledové křeslo nemám vůbec vyfocené, protože bylo neustále obsazeno. Byli jsme tam večer kolem šesté hodiny takže už byla tma a fotky podle toho také vypadají. Ale jsem ráda, že jsem sochy viděla. Nádhera, vůbec nechápu, jak někdo může z kusu ledu udělat takovou krásu, pomíjivou krásu. Bylo totiž skoro osm stupňů, některé ze soch nebyly ohrazené, takže teplé dětské ručky na nich určitě vykonaly své.
A tady malá ukázka

Spejbl a Hurvínek k Plzni samozřejmě neodmyslitelně patří

A tohle je zřejmě nějaký bazilišek

Tohle bych tipovala na trpaslíka

Nevím co by tohle mohlo být, ale asi něco z kreslených filmů současnosti, které neznám

Tyhle květiny krášlily ledový bar

Rytíř, do kterého jste mohli strčit hlavu a nechali se vyfotit

Náš krásně nasvícený kostel

Lampu jsem fotila při odchodu z náměstí

A to je z plzeňského ledového království vše.

Přeji všem krásný zbytek víkendu.

Všechny vás zdravím¨

vaše EvaLuna

Žila jsem již před staletími

Tedy já asi ne, ale jestli ano, tak jsem byla v minulém životě medvěd, protože tahle zima mi nedělá vůbec dobře. Jenom bych spala a spala. Já bych tedy i jedla ( ano, kalhoty to potvrzují ), ale to asi bude vedlejší účinek toho, že nespím zimním spánkem, který je přerušován povinností chodit do práce😅.
Jedná se o název knihy, kterou jsem právě dočetla. Úklid po malování byl k něčemu dobrý, protože jsem vymetla knihovnu a objevila skoro zapomenuté knížky, které jsem si koupila a četla kdysi dávno a dávno.

Jednou z nich je i kniha    ŽILA JSEM JIŽ PŘED STALETÍMI .

Pravdou je, že když jsem ji znovu přečetla tak zcela vážně uvažuji o tom, že ji odnesu do knihovny, kde ji přivítají s otevřenou náručí jako všechny knížky, které jsem tam již při třídění domácí knihovny odnesla.
Námět dvou časových linií je určitě zajímavý, ale zdá se mi, že ho začalo používat stále více autorek.
A teď přijde ALE !!! Knížka mi přijde dost dlouhá ( 520 stran ), místy jsem byla v pokušení si čtení trošku urychlit přeskočením některých stránek, ale zase mi bylo líto přijít o pasáže z minulosti týkajících se Matyldy de Braose. Ty se mi četly daleko lépe, než postavy ze současnosti. A jako zajímavost mi přišel fakt, že lady Matylda skutečně žila.
Jestli si knihu přečtete je jen na vás.

Přeji všem hezký den
všechny vás zdravím
vaše EvaLuna

Konečně na něj došlo

Nový tác na štrúdl jsem si koupila v Berouně na keramickém trhu asi před dvěma lety. A jak jsem ho koupila, tak jsem ho zabalený dala do skříně kde čekal na svou chvíli. Dnes se konečně dočkal......

Mám z něj velkou radost, takže vlastně nechápu sama sebe proč jsem ho z té skříně nevytáhla už dřív.
Je to tak, kdo si počká, ten se dočká.

Krásný zbytek soboty všem
přeje
vaše EvaLuna

Pomocníček na výlety

Všechny vás zdravím, zima vystrkuje své drápky, u nás sněží a sněží. Ráno se zase budu dobývat do auta a modlit se, abych dojela v pořádku do práce. Odpoledne u nás totiž padal sníh s deštěm a teď už jenom sněží. Jestli to všechno do rána zmrzne, bude na silnicích asi veselo😡
Snad si toho všimnou i silničáři a stačí silnice upravit, aby byly sjízdné. Jestli něco nemám opravdu ráda, tak je to jízda autem po silnici, kde si nejsem jistá, že to silnice ještě je.
Uvidíme.
V loňském roce jsem koupila kalendář na rok 2018 a moc se mi líbil tento.
Manžel bude určitě nadšený až mu budu ukazovat kam všude chci jet letos na výlety !!!

Je mi jasné že nenavštívíme všechny památky co kalendář nabízí, ale pár tipů na výlet se vždycky hodí !!!

A co vy ? Plánujete v letošním roce nějaký výlet na hrad nebo zámek ?
Já jsem si z našich výletů začala vozit magnetky, tak už se těším, až nějakou zase přidám na lednici.

Přeji vám krásný zimní zasněžený večer.
Všechny vás zdravím
vaše EvaLuna

Můj sen

Snít se přece může nejen o Vánocích. Jedním z mých snů, který se  s velkou pravděpodobností nikdy nesplní je RELAXAČNÍ KOUTEK, tzv. zašívárna. Vím, že v paneláku jsou možnosti velmi omezené a po pravdě bych asi nechtěla být vystavena celému sídlišti na očích jak si čtu, nebo jen tak relaxuji,
ale nikdy neříkej nikdy. Třeba někdy vyhraji ve Sportce ( nesázím, takže mé šance jsou poněkud nižší než u lidí kteří sázejí ), zdědím hodně peněz po vzdáleném strýci ( myslím si, že všechny své strýčky znám ) na zahrádce kopnu do země a najdu poklad (  v loňském roce jsem spíše navážela zeminu, jo našla jsem při kopání starou zrezivělou trubku ), prostě kdyby se něco stalo a fakt nevím co by to mohlo být, nechám si postavit malý domeček kde nebude chybět

RELAXAČNÍ KOUTEK

který by měl vypadat třeba jako tenhle

nebo tenhle

nebo tenhle

tenhle taky nevypadá špatně

také bych si dala říct

a nebo tenhle, hodně knih, strom na dohled, to vypadá na pravou relaxační zónu

 fotografie zdroj: pinterest

Tak mi držte palce, třeba se někdy  ( v příštím životě ???? ) takového nádherného koutku dočkám.

Snům a snílkům zdar.
Přeji všem hezký večer
všechny vás zdravím
vaše EvaLuna

Rychlá večeře

Dnes jsem neměla náladu vymýšlet žádný zázrak k večeři a tak jsem vymetla lednici. Doslova.
Nechala jsem uvařit brambory ve slupce a když mi vychladly, oloupala jsem je a nechala stranou. Na pánvi jsem osmahla měsíčky dvou cibulí a spolu se zbytkem šunky a zauzené šunky z Lidlu hodila na trošku oleje na pánev a nechala jsem zesklovatět. Přidala jsem na plátky nakrájené brambory a nechala lehce orestovat. Osolila, přidala majoránku a trošku drceného kmínu, vše jsem zalila zbytkem smetany a strčila do trouby zapéct. Večeře byla za chvilku na světe a všichni byli spokojeni. Vonělo to totiž božsky. S kyselou okurkou to ( prý ) nemělo chybu.

A to je z dnešní kuchyně vše.

Přeji vám krásný večer
všechny vás zdraví
vaše EvaLuna

Dočteno - už zase

Je po víkendu. Počasí obzvlášť v neděli bylo tzv. válecí a tak jsem se uvelebila na gauči s kávou a další novou knížkou od Ježíška.
Tentokrát se jednalo o knihu s názvem PANSKÝ DŮM od Anne Jacobsové.
Že se jedná o rodinnou ságu jsem věděla už když jsem o ni Ježíškovi psala, ale že budu muset čekat celý rok na další díl jsem jaksi nedomyslela. No už se nedá nic dělat, je dočteno a já jsem si skoro na 100% jistá, že pokud si koupím druhý díl, budu si muset znovu přečíst ten první.

Nevím proč, ale hned jak jsem přečetla pár prvních stránek, připadalo mi to, jako kdybych se vrátila v čase do seriálu Panství Downton. Hodně podobné téma, nebo mi to tak alespoň připadalo. Jenom s tím rozdílem, že Panství Downton je z anglického prostředí a je naprosto úžasný na rozdíl od Panského domu, který se odehrává v Německu a co si budu nalhávat. Zas až tak moc mě neuchvátil. Závěr knihy ? Kam se hrabe červená knihovna, jsem celkem zvědavá co na nás autorka vymyslí do druhého dílu. Uvidíme, uvidíme, ale až 26.10.2018.

Anotace:

Augsburg 1913
Mladá Marie nastupuje jako kuchyňská pomocnice v impozantní vile, sídle průmyslnické rodiny Melzerů. Zatímco si děvče ze sirotčince vydobývá své místo mezi personálem, panstvo si užívá zimní plesové sezony, v níž má být uvedena do společnosti nejmladší, krásná dcera Katharina. Jenom Paul, dědic rodiny, se drží stranou společenského mumraje – dokud nepotká Marii...

zdroj:databáze knih

Jestli budu číst takovým tempem, knížky od Ježíška za chvilku dojdou a já budu zase v knihovně pečená, vařená.

Hezký večer vám všem přeje
vaše EvaLuna

Tvarohová štola a kronika

Vím, že už je po vánočních svátcích, ale přeci jen mi to včera nedalo a upekla jsem jednu ke kávě.
Před svátky jsem našla na internetu recept který se mi líbil, a protože nám štola chutnala moc, podělila jsem se o něj s kuchařinkami od nás z práce. Po svátcích jsme každá hodnotily naše zkušenosti s pečením této dobroty. Některá z nás dávala Heru, některá z nás máslo, některá tvaroh z alobalu, některá napůl tvaroh z alobalu s tvarohem z vaničky, který je řidší, některá jenom tvaroh z vaničky. Já jsem vyzkoušela všechny varianty. A musím konstatovat, že štola pečená z tvarohu z vaničky je jemnější. Nemusím ale podotýkat, že naši chlapi tenhle problém neřešili, snědli všechny verze. A to dokonce tak rychle, že o nějakém rozležení nemohla být ani řeč.
Včerejší štola dopadla chudinka úplně stejně jako její předchůdkyně, k dnešní snídani zbyly asi 4 kousky.

Vůbec nám nevadilo, že mi praskla při přendavání na tác. Na chuti jí to neubralo vůbec nic a chlapi se mi smáli proč to řeším, když jí stejně za chvíli celou rozkrájím a nebude to vidět. Měli pravdu, nebylo.

Dělala jsem ji podle následujícího receptu

Vánoční tvarohová štola:

45 dkg polohrubé mouky
1 prášek do pečiva
25 dkg tvarohu ( já jsem dávala tvaroh z vaničky )
cca 10 dkg kandovaného ovoce nebo sušeného dle chuti ( rozinky, sušené švestky, brusinky )
cca 5 dkg vlašských ořechů ( ty jsem dala do mikrotenového sáčku a paličkou na maso je rozdrtila )
2 vejce
citronová šťáva z 1 citronu ( když ji nedáte nic se neděje )
15 dkg moučkového cukru
1 vanilkový cukr
15 dkg másla ( já jsem dělala vždycky z másla, ale dá se použít i Hera )

Máslo jsem si nakrájela na malé kostičky a nechala v míse trošku povolit, přidala jsem cukr, vejce a tvaroh. Potom jsem přidala kandované nebo sušené ovoce, ořechy a pomalu jsem přidala mouku, ve které jsem rozmíchala prášek do pečiva. Vše jsem hodila do robota, umíchala těsto, které jsem potom ještě propracovala a na pečícím papíru vyválela na obdélník. Zabalila jako štrúdl a dala péct.
Štola se během pečení 2-3x potře rozpuštěným máslem.
Já jsem pekla cca 15 minut na 175 stupňů, potom jsem teplotu snížila na 150 a pekla cca dalších 30 minut. Asi 10-15 minut před dopečením jsem ji ještě přikryla alobalem, aby se mi nespálila a dopekla. Po vyndání jsem ji opět potřela máslem a pocukrovala.

A také se musím pochlubit naší novou rodinnou kronikou, kterou jsem nám koupila domů.
Po svátcích byla totiž akce v knihkupectví Dobrovský a na vše měli slevu 30%. No nekupte to.

Uvidíme jak kronika dopadne, jestli do ní budu dávat fotky a zapisovat naše zážitky, nebo chudinka zapadne někde prachem ve skříni.

A to je od nás dnes vše, venku je tma, zataženo, občas zaprší a tak mi asi nezbude nic jiného než pokračovat v četbě rozečtené knížky.

Všechny vás zdravím
vaše EvaLuna

Knížka od Ježíška ....

První knížka, kterou jsem od Ježíška dostala byla od spisovatelky KATE MORTONOVÉ - ZTRACENÝ SLIB. Paráda, tuhle spisovatelku neznám a musím říct, že Ježíšek asi věděl co dělá. Tedy určitě věděl, že bez knihy pod stromečkem nejsou ty pravé Vánoce a navíc se mi opravdu trefil do vkusu. Knížku jsem přečetla za tři dny a musím říct, že jsem byla nadšená. Uvidíme jak to bude s těmi ostatními, protože jich bylo samozřejmě víc.
Ale o těch až příště.
Knížka se mi četla velmi dobře, konec byl překvapivý, na mně tedy až neuvěřitelně, ale prozradit ho samozřejmě nemůžu, protože kdyby si ji chtěla některá z vás přečíst, moc bych jí nepomohla. Ale už od začátku mě zcela vtáhla do děje a když jsem se zorientovala ve dvou časových liniích a postavách v nich, už jsem jenom četla a četla.

Anotace:
Je červen 1933 a Loeanneth, venkovské sídlo Edevanových, se připravuje na tradiční oslavu letního slunovratu. Šestnáctiletá Alice Edevanová je jako na trní: nejenže vymyslela dokonalou zápletku pro svou detektivku, ale je také až po uši zamilovaná. Jenže než udeří půlnoc a noční oblohu rozzáří ohňostroj, utrpí Edevanovi bolestnou ztrátu, po níž opustí Loeanneth nadobro.
O sedmdesát let později je po jednom nepovedeném případu seržantka londýnské policie Sadie Sparrowová poslaná na nucenou dovolenou, a tak odjede ke svému dědečkovi do Cornwallu. Když uprostřed hlubokého lesa narazí na opuštěný dům obklopený zpustlou zahradou a dozví se o malém chlapci, který beze stopy zmizel, probudí se v ní profesní ctižádost. 
Tou dobou vede Alice Edevanová, nyní stará dáma, život uspořádaný téměř stejně pečlivě jako detektivky, které ji proslavily. Až jednou začne mladá policistka klást otázky o minulosti její rodiny a probudí zpět k životu složitý propletenec tajemství, před nimiž Alice celý život utíkala.
zdroj: databáze knih


Také jsem se rozhodla udělat si konečně pořádek v receptech, mám je v šanonech bez ladu a skladu.

A tak jsem včera zašla do KIK a čekalo tam na mě překvapení v podobě těchto nádherných desek za pár korun. První krok mám tedy za sebou a teď už zbývá udělat si čas a hlavně mít chuť na rozdělení receptů podle tématu. To bude sice horší, ale jednou na to určitě dojde.

No řekněte sami, není to krása ????

U nás zase prší jen se leje, je ten pravý čas pustit se do čtení další knížky.

Všechny vás zdravím
vaše EvaLuna