Kdo si hraje nezlobí

Minule jsem se odvážila ukázat svého andělíčka, o kterého jak to vypadá asi brzy přijdu. Obrázek jsem vzala do práce a kolegyňce se moc líbil. Tak vážně uvažuji o tom, že buď namaluji ještě jeden nebo ještě trošku opravím tenhle a dám jí ho. Obrázky přece mají dělat radost. A pokud ho tenhle andělíček udělá tak budu samozřejmě moc a moc ráda.

Ale dnes k mému novému koníčku, ke kterému jsem se dostala jako slepá k houslím.

Bylo nebylo. Dostala jsem e-mail. To by samozřejmě nebylo nic divného, ale kamarádka mě zvala na otevírání malého krámku další kamarádky. A součástí dne otevřených dveří byla i ukázka výkladu

  TAROTOVÝCH KARET.

A mě to hrozně moc zaujalo. Já, totálně nevěřící Tomáš, který si musí na všechno sáhnout a karty ? Nemožné. Ale to co bych považovala za nereálné se sice ještě nestalo, ale snad stane skutkem. A já jsem se přihlásila na kurz výkladu Tarotových karet. Tak mi držte palce ať se tam něco naučím a můžu si je začít sama vykládat. Je to běh na dlouhou trať, ale Řím taky nestál za den a navíc já nikam nespěchám. A abyste se se mnou mohly pokochat jejich krásou tak jsem vám jich pár zdokumentovala.

Tak tohohle krasavce jsem si koupila ............

A teď zbývá se všech 78 karet naučit a jde se na věc .............

Tak a to je pro dnešek všechno. Jdu se učit karty.
Přeji vám krásný večer.
vaše EvaLuna

Mám svého anděla

V poslední době můj blog zanedbávám. Není čas. Tedy čas je, ale na moje nové koníčky o kterých jsem si řekla že budu chtít jednou vyzkoušet.
Jedním z nich je malování. Malovat sice vůbec neumím, ani ve škole si nepamatuji že by mi to nějak extra šlo, ale vždycky jsem to chtěla umět což je v mém případě trošku dost nadsazené.
Asi po třech obrázcích jsem zjistila že mi to asi ani nikdy nepůjde, ale to relax. A to tak, že úžasný.
Navštívila jsem jednodenní kurz malování akrylovými barvami a teď čas od času si něco namaluji.

Sice se sebou nejsem vůbec spokojená, protože mě štětce ani barvy neposlouchají tak, jak bych si představovala, ale žádný učený z nebe nespadl a já si maluji jen tak pro zábavu.

Tenhle je jenom můj a já z něj cítím radost a pozitivní energii. Je mi jasné, že někomu kdo maluje by se při shlédnutí mého výtvoru lehce podlomila kolena kolik by tam viděl chyb a nedostatků, ale mě to nevadí.

Ale abych jenom nemalovala udělala jsem včera k obědu rychlovku - rizoto. A potom hurá na moji zarostlou zahradu. Otrhala jsem plný košík petržele a zase hurá domů, abych ji připravila na zimu do mrazáku. Je to pro mě práce za trest, ale vidina pěkně husté zeleninové polévky s čerstvou petrželkou má něco do sebe. Tahle atrakce mi zabrala něco lehce přes hodinu. Ale dílo se zdařilo a já jsem nakonec ráda, že jsem se k tomu konečně dokopala.

Hromada v koši se zdála být nekonečná

A nakonec z toho je jenom taková malá hromada. Tedy hromady, misky jsou totiž dvě.

A to je pro dnešek vše.
Všechny vás zdravím vaše EvaLuna